Jan Merta se narodil v roce 1952 v Šumperku v rodině evangelického faráře, kde se kladl důraz na studium Bible. Rané dětsví prožil v Liberci a poté se s rodiči přestěhoval do Praha. Tady v roce 1972 absolvoval střední odbornou školu výtvarnou Václava Hollara.
Na Akademii byl přijat až po deseti letech a absolvoval ji v roce 1987. Více než škola ho ovlivnila generace jeho o něco mladších spolužáků (Petr Nil, Antonín Střížek nebo Tomáš Císařovský). Jan Merta patří k nejvýznamnějším českým malířům generace, která na výtvarnou scénu vstoupila v 80. letech.
Pro jeho malby je charakteristický osobní motiv, který vychází z příběhů a zážitků lidí, které poznal. Jsou to vzpomínky a reminiscence na místa a události dávno minule, které znovu zpracoval ve své mysli. Na jedné straně jde o téměř abstraktní malby s bledými odstíny s nádechem tajemství a na straně druhé jsou to realistické výjevy ze zahradních kolonií, chudinských čtvrtí či slumů ztvárněných ve výrazných barvách.
V polovině 80. let zobrazoval předměty, které měly sloužit k uchování nějakého obsahu (nádoby, schránky, košíky, poháry). V polovině 90. let se zabýval světlem a jeho působení na předměty a figuru. Často se vracel ke svému dětsví v Liberci.
Plastiky jsou další polohou jeho tvorby. Vedle plošného zpracování v malbě přibírá i třetí rozměr, když potřebuje vyjádřit svou myšlenku jako hmotný předmět. Plastiky často vytváří ze dřeva.