Ladislav Černý podobně jako Vladimír Vimr a Uschi Kütz umístil svoji instalaci do podzemních místností sýpky, do jednoho ze sklepů pod gotickou kaplí sv. Máří Magdalény. Barokní sýpky jsou v místě stavby přemyslovské rezidence z druhé poloviny 13. století, ze které se dochovala dvoupatrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény. Ke kapli Jean Baptiste Mathey v letech 1683–1686 přistavěl dvě křídla mohutných barokních sýpek s věží, kde je umístěn původní hodinový stroj z roku 1686. Paprsek světla, dopadající malým okenním otvorem u země do tmavé suterénní místnosti v zadní části stavby, využil Čarný k sugesci alchemistického přístroje – soustavě destilačních trubic a baněk z laboratorního skla. Zelená tekutina v jedné z nádob symbolizovala metaforicky destilované světlo.
Miloš Vojtěchovský

„...Laco Čarný; ve své instalaci simuloval představu alchymistické destilace paprsku světla, pronikajícího okenní štěrbinou, skrze soustavu chemických křivulí a baněk, v malachitově zelenou tekutinu.“

Jiří Zemánek, Prolegoména k místu plaského kláštera

Ladislav Čarný (1949 v Žilině) je významný současný slovenský výtvarník a pedagog, představitel konceptuálního a procesuálního umění. Od roku 1992 působí jako pedagog na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě na Katedře teorie a dějin umění. Jeho aktivity mají široký záběr od výtvarného umění přes teorii umění, organizovaní výstav, sympozií, workshopů po pedagogiku, didaktiku a publikační činnost. Žije v Bratislavě.
RS 21.6. 2017