Zatracený zprávy. A co myslíš, že ti řeknou, když se zeptáš, která minuta televizního vysílání je nejsledovanější? Ta minuta, v níž každý kdo sleduje obrazovku, je vcucáván a absorbován? Napřed se všichni zaleknou. Všem veřejnoprávním televizním stanicím připadá podezřelé o tom mluvit. Proč by to někdo mimo nich měl vědět? Na co by to mohl potřebovat? Jak by to mohl zneužít? Vše je ještě směšnější, když zjistíte, že všichni platí stejné agentuře, aby pro ně dělala příslušný výzkum. Člověk z té agentury bez problémů přátelsky odpovídá: po půl osmé večer.
U paní Kornatovské v Plasích lze chytit pouze tři kanály. Jsme v údolí. Pátek večer. Jen si představ: být tak schopen přijímat všechna ta vlnění najednou!
Co myslíš, že v tu minutu vysílají? Zprávy. Euronews, zprávy… Ale mohlo by to být ještě horší.

Martin Zet, 14. listopadu 1999 v Libušíně

Martin Zet je český vizuální umělec a performer. Nechává ve svých performancích, instalacích a akcích působit čas v jeho dvou základních rozměrech a významech: čas jako průběh trvání a destrukce a čas jako stopa paměti či minulosti. V prvním případě je čas procesem, pohybem či proměnou, v druhém pak stavem, obrazem, reprezentací. Zet prošel sice klasickým sochařským studiem na AVU v Praze, nicméně se nespokojil s pojetím díla jako statickou jednotkou, nehybným výřezem. Naopak se přiklonil k takovému chápání artefaktu, které ho považuje za neuzavřený, tekutý fragment. Realizace Martina Zeta mají často podobu metafory. Metafora odkazuje ke svému významu za pomoci podobnosti určitých viditelných rysů, především pak využívá možnosti vzájemného zastoupení blízkého a vzdáleného, známého a neznámého či konkrétního a abstraktního. 

Václav Hájek
https://www.artlist.cz/en/martin-zet-100434/