Když jsem přemýšlel o  tomto projektu, NATO právě bombardovalo Kosovo. Vzpomínal jsem na dobu dětství v okupované Paříži krátce před osvobozením. Zvuky sirén upozorňovaly moje rodiče a sousedy, aby se ukryli do sklepa. V krytu se mne otec tehdy pokoušel uspat a vyprávěl mi pohádky, které vždycky dobře dopadly.
Název instalace se váže k těmto vzpomínkám. Uvnitř sklepa byly postel, židle a stolek na umývadlo zavěšeny pod klenutým stropem a působily dojmem, jako by se místnost propadala v prostoru. Interiér se zavěšeným nábytkem sloužil jako pozadí pro projekci fragmentů dokumentárního filmu WW2 z druhé světové války. Sekvence černobílých záběrů představuje útočící bombardér a dům hroutící se po zásahu.
Před tímto prostorem stál monitor s krátkou smyčkou barevného animovaného filmu od Paula Grimaulta. Moje matka pracovala před válkou v jeho studiu a tyto obrazy jsou s mým dětstvím spojeny. Video začíná osvětlenou scénou divadla, kde stojí hudební nástroje. Animované instrumenty hrají triumfální pochod, přecházející do zmateného zvuku, jakoby v cirkuse.
Michel Gérard, Plasy 1999

Michel Gérard, jeden z předních francouzských umělců, se narodil v Paříži v roce 1938. Studoval na Ecole Nationale des Arts Appliques a Ecole Superieure des Beaux-Arts v Paříži.
Na počátku 70. let začal vystavovat sochy a kresby a jeho práce se staly součástí soukromých i veřejných sbírek. Experimentoval s významem  umění ve veřejném prostoru a "statusem sochy" a později v osmdesátých letech vytvořil několik velkoformátových objektů ve veřejném prostoru z oceli odkazujících k úpadku průmyslové éry.
V roce 1989 se přestěhoval do New Yorku a toto město mu poskytlo nové zdroje a materiály pro práci. V posledních deseti letech spolupracoval se vzpomínkami na své dětství v okupované Paříži během druhé světové války, které zpracoval v multimediálních instalacích. V galeriích a muzeích v Evropě, Spojených státech, Japonsku, Koreji a Izraeli měl více než padesát sólových výstav.