140 židlí postavených v řadách pro publikum v koncertním sále kláštera, 120 židlí má sedadla ze zelené látky a 16 z červené. Část zelených židlí je naskládaná vzhůru nohama na spodních stojících; židle se navzájem doplňují, jsou uspořádány tak, že vytvářejí půdorys ve tvaru písmene L, který směřuje ode zdi a ponechává otevřený prostor před oknem. Červené židle jsou sestaveny tak, aby vytvářely menší obdélníkový blok. Vzdálenost mezi zelenými a červenými židlemi je pokryta bílými deskami.
Sedm desek z pěnového polystyrénu (50 x 100 x 2 cm) leželo na podlaze nebo bylo opřeno o židle otočené vzhůru nohama a tvořily prostor otevírající do výše. Otevřený blok zelených židlí nechává volnou cestu k oknu, polystyrenový prostor se otevírá tam, kde se zdá, že jedna deska chybí. V jedné z desek na podlaze stojí sklenice obrácená dnem vzhůru. Její ostrý okraj proniká do polystyrenu. Sklenice je naplněna vodou do výšky asi 5 cm a na hladině plave tenký zelený plastový kroužek.
Tři polystyrénové desky na podlaze tvoří dvě prázdné struktury. Z jedné z nich vyčnívá list papíru, který se otáčí jako list knihy. Na tomto papíru (21 x 29,7 cm) jsou černými písmeny vytištěna slova "Ne, je to o něčem jiném". Na kraji sestavy zelených židlí blíže k oknu je plochá krabice z plexiskla, která je vodorovně přitlačena mezi čtyři nohy dvou židlí. V krabici je umístěna barevná fotografie zobrazující dva skleněné válce stojící na kartonové krabici, navzájem se nedotýkají, ale každá z nich se dotýká jednoho okraje fotografie.
Na druhé straně velkého sálu, krátké video ukazuje světle růžový kroužek, jak spadl do sklenice naplněné vodou. Kroužek se dvakrát spadne do vody. Nejprve klesne ke dnu, znovu vyplave a zastaví se těsně pod úrovní hladiny. Podruhé kroužek klesá do vody a zůstává na dně sklenice. Pak se objeví věta: „Ne, je to o něčem jiném.“

Monika Brandmeier je německá sochařka a pedagožka, narozena roku 1959 v Kamen, v Severním Vestfálsku. V letech 1977 až 82 studovala grafický design na University of Applied Sciences v Dortmundu, 
1986-91 na School of Visual Arts, Brunswick a na Academy of Art v Dusseldorfu, u Ericha Reusche, 
1995, profesorka prostorové tvorby na University of Applied Sciences v Krefeldu, 
2001 Profesorka ateliéru socha na Hochschule für Bildende Künste/ Art Academy v Drážďanech, 
1983, Stipendium od German-French Youth Foundation a pobyt v Paříži, 
1985, ocenění Wilhelm Fabry , Hilden, 
1989, artist-in-residence program Djerassi Foundation, Woodside, California, Pollock-Krasner Foundation, New York, 
1990, Kunstfonds e. V. Bonn/Germany Philip Morris Artist Fellowship a pobyt v Berlíně, 
1991, cena Westfälischer Kunstverein, Münster 
1992, Art Prize awarded by the city of Nordhorn 
1992 Grant from the state of North-Rhine-Westphalia, Art Residency Schöppingen 
1998, Artist in Residence, Art Omi Foundation, Ghent, New York 
2012, 1st prize, art and architecture, school of intelligence service, Berlin.