Květa Válová a její sestra Jitka patří mezi nejvýraznější osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Obě studovaly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v roce 1954 se staly členkami skupiny Trasa, se kterou společně vystavovaly. Spolu s Adrienou Šimotovou, Alenou Kučerovou a dalšími umělci se řadí k nejvýznamnějším představitelkám směru zvaného nová figurace. Sestry Válovy se zúčastnily několika desítek výstav u nás i v zahraničí. Obě malířky zůstaly svobodné a až do roku 1998, kdy Květa zemřela, žily a tvořily společně v rodném Kladně. Sestřina smrt Jitku hluboce zasáhla, v malování pokračovala až po dvouletém smutku. Zemřela v březnu 2011.

Život a tvorba sester jsou úzce spjaty s rodným městem Kladnem a domem v Bendlově ulici č.p. 6, ve kterém žily a sdílely ateliér. Od letošního března jejich život zde připomíná pamětní deska na domě. Konference, pořádaná přímo v tomto domě kurátorkou a umělkyní Dagmar Šubrtovou a dědičkou pozůstalosti Marií Vydrovou za podpory nadace Agosto Foundation, chce otevřít otázku budoucnosti domu a pozůstalosti sester v širší perspektivě pohledem na různé příklady osudů a práce s pozůstalostmi významných uměleckých osobností.

Vzhledem k omezenému počtu míst v domě je nutná registrace předem na e-mailu: dumvalovek@email.cz. Na stejné adrese je mimo konferenci možno domluvit prohlídku ateliéru. Účast na konferenci a prohlídka ateliéru jsou zdarma.

---

Program

• 13:00 – Dagmar Šubrtová a Marie Vydrová: přivítání hostů

Gabriela Havlůjová: úvodní slovo zástupkyně města v oblasti rozvoje dědictví města Kladna. Prohlídka domu, zachovaného ateliéru Jitky Válové, obývacího pokoje a skleněné mozaiky v koupelně. Nahlédnutí do archivu a dispozice půdy.

• 13:30 – Jan Rous: O zpracování textové části pozůstalosti Jindřicha Chalupeckého

Jindřich Chalupecký (1910-1990) byl významný výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění a překladatel. Za svého života podporoval řadu českých a zahraničních umělců, věnoval se umělecké kritice, patřil k levicovým intelektuálům a kromě publikování v literárních časopisech a novinách působil jako teoretik Skupiny 42. Byl předsedou redakční rady časopisu Výtvarná práce a nakladatelství Obelisk a v letech 1965-1970 komisařem galerie Václava Špály, kde měly v té době výstavu i sestry Válovy. Jindřich Chalupecký souhlasil, aby jeho jménem byla udělována cena mladým výtvarníkům. Společnost Jindřicha Chalupeckého nyní podporuje moderní české výtvarné umění a posiluje jeho roli v českém a mezinárodním kontextu. Literární odkaz Jindřicha Chalupeckého (1910-1990), kam patřila i korespondence,  byl ještě za jeho života, kdy už byl ale ve vážném zdravotním stavu, tříděn a dělen podle proměnlivých kriterií. Korespondence s členy pocházejícími z Moravy (I. Blatný, J. Kainar), odkazující k jeho kritické a teoretické tvorbě, směřovala do Brna, její teoretická část do PNP v Praze, korespondenece s ruskými a americkými umělci do archivu NG. Podobným nekoncepčním klíčem byla dělena i knihovna.

• 14:00 – Martina Lehmannová: Rodný dům a Společnost Josefa Hoffmanna v Brtnici

Josef Hoffmann (1870-1956) je český rodák působící zejména ve Vídni, který významně ovlivnil evropskou architekturu a design. Rodný dům Josefa Hoffmana je nyní ve vlastnictví města Brtnice, od roku 2006 spravován Moravskou galerií v Brně a je společným pracovištěm Moravské galerie v Brně a MAK, Muzea užitého umění ve Vídni. Josef Hoffmann rodný dům v roce 1907 rekonstruoval v duchu vídeňské moderny. Není to ale jediná práce, kterou na našem území vytvořil. Pro rozvoj jeho kariéry měla zásadní význam zakázka na stavbu domu pro hosty hutí Poldi v Kladně, kterou realizoval v roce 1902 pro majitele hutí Karla Wittgensteina. Díky tomuto úspěchu mu byly svěřovány další zakázky a ve Wittgensteinovi a jeho rodině našel také mecenáše pro uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, jež založil v roce 1903.

Více informací najdete na: moravska-galerie.cz.

• 14:30 – Susanna Wagner Horvatovičová: Casa d’Arte Futurista Depero, Itálie

Casa d’Arte Futurista Depero je dům-muzeum, které založil významný italský futuristický umělec Fortunato Depero v roce 1957 ve spolupráci s městem Rovereto. Nejen, že vytvořil projekt svého domu, ale dohlížel osobně na každý detail interiéru: nábytku, malovaných panelů, mozaiek, dřevěných podlah, obrazů a soch. Zemřel v roce 1960, krátce po otevření muzea. Tento dům dnes patří pod správu města Rovereto a kulturní oblasti Trento, v roce 2009 proběhla rekonstrukce ve spolupráci s Muzeem moderního umění /MART/ v Roveretu. Casa Depero je stálou sbírku umělce, nabízí veřejnosti kulturní nabídku celoroční program krátkodobých výstav, komentované prohlídky a konzultace v archivu Depera. Je to zajímavý příklad založení městského muzea místnímu umělci.

Více informací najdete na: www.mart.trento.it.

• 15:00 – 15:30 – Přestávka

• 15:30 – Jaroslav Pergl: Fillovci a Kladno

Květa a Jitka Válová studovaly u profesora Emila Filly na pražské UMPRUM. Poválečná generace studentů byla velmi významná a stojí za to připomenout osudy jednotlivců v pozicích propagačních výtvarníků kladenských podniků. Významnou roli v novodobé historii Kladna sehrál dům sester Válových jako místo k setkávání umělců napříč generacemi a to nejen kladenských, pražských, ale i zahraničních a nejen po slavných vernisážích v kladenské galerii Klubko 55 a Malé galerii České spořitelny v Kladně.

• 16:00 – Richard Drury: Seznámení s předběžnou koncepcí výstavy sester Válových připravované k jejich životnímu 100 letému jubileu v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře v roce 2022.

• 16:30 – 17.30 – Debata

---

Doprava z Prahy: nádraží Veleslavín bus č. 300, 399, zastávka výstupní Gymnázium, Bendlova ulice se nachází asi 150 m paralelně se silnicí směrem na Prahu.

Pořádají Dagmar Šubrtová a Marie Vydrová ve spolupráci s nadací Agosto Foundation a Statutárním městem Kladnem.

Kontakt: Dagmar Šubrtová: 723 436 528

Více informací, biografické materiály a obrazová dokumentace jsou ke shlédnutí v mediatéce nadace Agosto Foundation: agosto-foundation.org.

---

Účastníci

Gabriela Havlůjová absolvovala bakalářské studium na Filozofické fakultě UK, na Fakultě humanitních studií UK vystudovala navazující magisterský obor Orální historie – Soudobé dějiny. V současné době působí na kladenském magistrátu, kde pracuje jako koordinátorka spolupráce se spolky a občanskými aktivisty. Dlouhodobě se věnuje orální historii.

Jan Rous je historik umění a odborník na dějiny české knižní kultury, specializuje se na oblast grafického designu. Po krátkém působení v Národní galerii pracoval jako editor v nakladatelství svazu výtvarných umělců Obelisk (1969–1972). V následujících letech byl jedním z kurátorů grafické sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze (1972–1990), kde také uspořádal řadu výstav. Od počátku 90. let až do roku 2010 působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde se stal vedoucím katedry teorie a vyučoval dějiny a teorii grafického designu a umění 19. století. Připravil řadu výstav volného i užitého umění, je autorem množství uměleckohistorických studií. Je členem uměleckohistorické společnosti.

Martina Lehmannová je ředitelka Památníku Lidice, předsedkyně Českého výboru ICOM. Specializuje se na umění, design, architekturu a historii 19. a 20. století. V letech 2001-2011 pracovala jako kurátorka Moravské galerie v Brně, kde od roku 2006 zodpovídala kurátorsky za Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici a vlastní vilu Dušana Jurkoviče v Brně. V obou domech připravila stálé expozice věnované dílu architektů. V letech 2010-2014 byla kurátorkou sbírky uměleckého řemesla Muzea hlavního města Prahy a připravila stálou expozici Řemesla v pořádku. Historie profesního sdružování řemeslníků. V letech 2015-2017 pracovala v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a vedla projekt restaurování kolekce historických tapisérií. Od roku 2017 je ředitelkou Památníku Lidice.

Susanna Wagner, dříve Horvatovičová, absolvovala obor dějiny umění v roce 2006 a spolupracovala jako kurátorka s Českým centrem v Římě. V roce 2016 ukončila doktorské studium v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Ústavu pro dějiny umění. Spolupracovala na databázi abART Jiřího Hůly v Centru pro současného umění DOX v Praze, poté učila kapitoly italských dějin umění na Masarykové univerzitě v Brně. Nyní přednáší muzeologii v pražské umělecké škole ADI a částečně pokračuje v organizovaní italsko-českých výstav. 

Jaroslav Pergl je fotograf, kronikář a publicista v regionálním tisku. Absolvoval Střední průmyslovou školu hutnickou v Kladně (1964), studium na Vysoké škole báňské v Ostravě přerušil r. 1968 a nedokončil jej. V letech 1969-1992 pracoval v Poldi Kladno, nejprve jako technik řízení jakosti, od r. 1977 jako vedoucí fotoateliéru při VZÚ a laboratořích PH. Vedl fotoklub při Okresním kulturním středisku v Kladně. V l. 1992-2006 provozoval s bratrem Jiřím kavárnu - vinárnu Atelier, kde připravili na 90 výstav výtvarného umění a pořádali hudební a poetické večery. Z otcova rukopisu připravil k vydání knihu Mikoláš Aleš a Kladno (2000), v r. 2008 inicioval a spolupřipravil výstavu Fillovi žáci (Zámecká galerie Kladno). Žije v Buštěhradě, kde je od r. 2006 kronikářem. Působí v kulturní komisi města, v redakční radě Buštěhradského zpravodaje, publikuje příspěvky o regionální historii.

Richard Drury se narodil ve Scarborough v Anglii. V letech 1980-1986 vystudoval soukromou internátní školu Christ’s Hospital, v letech 1986-1990 Corpus Christi College, Cambridge University (obor bohemistiky u prof. Karla Brušáka a rusistiky s absolutoriem v české literatuře, ruském jazyce a interdisciplinárním uměleckohistorickém a literárním oboru evropské avantgardní kultury 1914-1939). Mezi lety 1992-2010 pracoval v Českém muzeu výtvarných umění v Praze, kde působil jako kurátor sbírek grafiky, kresby a sochy. Od roku 2007 je členem Výtvarného odboru Umělecké besedy, mezi lety 2008-2017 byl i jeho předsedou. Je autorem řady výstav, byl mj. kurátorem poslední společné výstavy sester Válových za života Jitky v roce 2011 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Od roku 2013 je vedoucím kurátorem GASK – Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.