Jako stepní běžci jsou označovány rostliny, využívající pro rozšiřování svých semen vítr. Jedná se o specifický typ anemochorie (způsob šíření semen nebo plodů rostlin pomocí vanutí větru). Na volných prostranstvích jako jsou krajinné biotopy stepí, pláží, nebo pouští tyto rostliny po uzrání, když celá rostlina uschne, se lodyhy v podobě suchých koulí kutálí po zemském povrchu a po cestě z ní vypadávají semena. V Česku takový způsob migrace využívají například katrán tatarský (Crambe tataria), máčka ladní (Eryngium campestre), šater latnatý (Gypsophila paniculata), růže z Jericha (Anastatica hierochuntica), srpek obecný, řeřicha rumní nebo Laskavec bílý (Amaranthus albus). Tyto rostliny mívají obvykle silně rozvětvenou lodyhu takže nabývají kulovitého tvaru a větrem se nechávají nést ve vhodných podmínkách několik set kilometrů. Mohou tak napomáhat šíření požárů a v obydlených krajinách se stávají rychle se rozšiřujícím plevelem. 

V USA se jim říká většinou tumbleweed nebo "ruské bodláky". Ačkoli nejde o bodláky jejich větvičky jsou podobně trnité. Když se do sebe náhodou zaklesnou dva nebo více stepních chuchlů, jejich ostnaté větve se k sobě přichytí jako suchý zip a promění se ve valící superplevely, dosáhující dvojnásobné nebo trojnásobné velikosti.

Kromě primárního cévního systému a kořenů jsou ostatní tkáně kulovité struktury suché; jejich odumírání je funkční, nadzemní část postupně degraduje a rozpadne se, takže semena nebo spory během valení uvolní a vyklíči, pokud se rostlina dostane ze stepi na vlhké místo. Diaspora tak šíří svá semena, ale tato strategie se neomezuje jen na semenné rostliny; jisté druhy výtrusných organismů – jako Selaginella – tvoří také pohyblivé struktury a některé druhy hub, jako pýchavky vysychají, uvolňují se od země a nechávají se větrem pohánět, takže mohou rozptýlit spory na velké vzdálenosti.

Laskavec bílý se vyskytuje hlavně v krajinách pozměněných lidskými činnostmi. V Česku byla pouštní chuchel zaznamenána v okrese Ústí nad Orlicí roku 1893. V teplejších a průmyslových oblastech se vyskytuje častěji, na chladnějším území je vzácný. Ve vyšší nadmořské výšce roste ojediněle, nejvýše v podhůří v okolí Mariánských Lázních a Žďáru nad Sázavou vystupuje do 600  m.n.m. Lokality v Polabí mají pravděpodobně souvislost s labskou migrační vodní cestou, lokality na jižní Moravě jsou obyčejně spojovány s jeho souvislým rozšířením v Panonské pánvi.

Ekologie

Laskavec je teplomilná, světlomilná a suchomilná rostlina a vyskytuje se hlavně na suchých, hlinitých, písčitých i kamenitých půdách. Je silně nitrofilní ( žijící na stanovišti bohatém dusíkem) a snáší i silně zasolené okolí silnic a dálnic, nebo blízkost kanalizace. Vystytuje se na městských i vesnických vysychajících ruderálních stanovištích, v dlažbě, podél komunikací, na návsích, zanedbaných dvorech průmyslových objektů, na nádražích, podél železničních tratí, na rumištích, skládkách a kompostech. Je rostlinou úhorů i obdělávaných polí, kde je častá především v okopaninách a zeleninových zahradách, kde na dusíkem obohacené půdě vyrůstá do velkých rozměrů.

Laskavec bílý je pozdně jarní plevel a jeho hlavní rozvoj spadá do druhé poloviny léta.  Snáší sucho a právě v suchých létech, kdy zůstávají plodiny řídké, se silně rozmáhá. Kořenem dlouhým i přes 1 m snadno dosáhne k hluboko uložené spodní vodě. Kvete v červenci a srpnu a semena dozrávají v září a říjnu. Jednoletá rostlina s lodyhu 10 až 50 cm, přímou, vystoupavou nebo poléhavou je od spodu bohatě větvená; boční větve často od centrální lodyhy vystupují téměř v pravém úhlu. Lodyha bývá lysá, bělavá či načervenalá, na průřezu je okrouhlá a celá hustě porostlá střídavými, dlouze řapíkatými listy. Jejich lysé čepele jsou široce obkopinaté, bývají dlouhé 1 až 5 cm, jsou na bázi klínovité a na vrcholu tupě zakončené, po obvodě celistvé a někdy vlnité a střední žilku mají protaženou v osinu. Listy na postranních větvích jsou menší, stejně jako jejích řapíky.

Květy jsou jednopohlavné a vyrůstají v nevýrazných květenstvích v klubíčkách v úžlabí listů. Jsou kryty šídlovitými, na koncích krátce ostnitými listenci dvakrát delšími než trojčetná, asi 1 mm dlouhá, nazelenalá, membránovitá okvětí. Samčí květy mají okvětní lístky kopinaté, ostře špičaté a jejich tři volné tyčinky ční z okvětí. Samičí květy mají lístky podlouhlé, na koncích tupé a nestejně dlouhé, svrchní semeník má tři blizny. Květy se opylují větrem, v květu se vytvoří jediné semeno. Samčí i samičí květy jsou v květenství promíšeny. Plod je vřetenovitá, vrásčitá, 1,2 mm velká tobolka otvírající se víčkem. Tobolka je delší než vytrvalé okvětí a obsahuje jediné, lesklá, pod 1 mm velké, černé či hnědé kulovité semeno. Každá rostlina vyprodukuje několik tisíc semen, hmotnost tisíce semen je 3 gramy.

Rozmnožování

Laskavec bílý se rozmnožuje pomocí semen, která koncem podzimu ze suchých rostlin vypadávají na okolní půdu. Silný vítr rostlinu odlomí a vítr ji odnáší krajinou a semena se tím vytřásají. Semena mají velmi tvrdé osemení a klíčí nepravidelně, narušením osemení se klíčivost zlepšuje. Dokážou vzklíčit z hloubky až 5 cm, v půdě si podržují klíčivost po desetiletí. Na jaře se začínají prvé semenáče objevovat při minimální teplotě 12 °C, optimální růst nastává až za teploty 28 °C. Jeho pronikáni do jiných než synantropních společenstev ( synantropie vyjadřuje soužití různých druhů rostlin a živočichů v blízkosti člověka respektive v těsné blízkosti jeho obydlí) se jeví jako málo pravděpodobné a proto není považován za příliš nebezpečný plevel. Ohniska jeho výskytu lze omezit použitím herbicidů nebo podmítkou strnišť.

(wikipedie)

autochtonní: Afganistán, Albanie, Altaj, Austria, Baleáry, Bělarus, Belgie, Buharsko, Burjatsko, Central European Rus, Čína North-Central, China Southeast, Chita, Corse, Czechoslovakia, East European Russia, France, Germany, Greece, Hungary, Inner Mongolia, Iran, Iraq, Irkutsk, Italy, Kazakhstan, Kirgizstan, Korea, Krasnoyarsk, Kriti, Krym, Manchuria, Mongolia, Netherlands, North Caucasus, Pakistan, Palestine, Portugal, Qinghai, Romania, Sardegna, Sicilia, South European Russi, Spain, Tadzhikistan, Tibet, Transcaucasus, Turkey, Turkey-in-Europe, Turkmenistan, Tuva, Ukraine, Uzbekistan, West Himalaya, West Siberia, Xinjiang, Jugoslávie

Alochtonní: Alabama, Alberta, Argentina Northeast, Argentina Northwest, Argentina South, Arizona, Arkansas, Azores, Baltic States, British Columbia, California, Canary Is., Colorado, Connecticut, Delaware, Denmark, District of Columbia, Finland, Georgia, Great Britain, Hawaii, Idaho, Illinois, Indiana, Iowa, Ireland, Japan, Kansas, Kentucky, Labrador, Louisiana, Madeira, Maine, Manitoba, Maryland, Massachusetts, Mexico Northeast, Mexico Northwest, Michigan, Minnesota, Mississippi, Missouri, Montana, Nebraska, Nevada, New Brunswick, New Hampshire, New Jersey, New Mexico, New York, Newfoundland, North Carolina, North Dakota, North European Russi, Northwest European R, Norway, Nova Scotia, Ohio, Oklahoma, Ontario, Oregon, Pennsylvania, Poland, Primorye, Prince Edward I., Québec, Rhode I., Saskatchewan, South Carolina, South Dakota, Sweden, Switzerland, Tennessee, Texas, Utah, Vermont, Virginia, Washington, West Virginia, Wisconsin, Wyoming, Yakutskiya.