"Zavřel jsem se stranou na zámku (prelatura) v jednom pokoji napravo od vstupu, kam se moc nechodilo a obraz jsem maloval tam. Byl jsem tam víceméně zavřený snad čtrnáct dní a moc jsem s nikým nekomunikoval. Vlastně vznikly dva obrazy. Jeden veliký a jeden malý formát. Byly oba v podobném duchu."
Petr Kvíčala, 2018
(obrazy byly vystaveny v sýpkách)

Bílé monochromy, 1996–1997
Konceptem těchto obrazů bylo dotažení tématu procesuality. Po namalování barevných vrstev vln nebo přímek jsem měl v úmyslu nanášet na ně stejné množství vrstev bílou barvou až do chvíle, kdy plocha plátna zůstává téměř bílá a vrací se do původního stavu. Tento nesmírně časově náročný proces jsem k zamýšlenému cíli dotáhl pouze u jednoho obrazu. Většinou jsem setrval u zviditelnění tohoto procesu. Buď tím, že jsem použil velmi transparentní bílou barvu, nebo zastavením procesu v okamžiku, kdy nezabělenými místy byla ještě dobře patrná barevná struktura dřívějších vrstev. U obrazů, kde jsem používal k bílému vrstvení přímé linie, které jsem je v další vrstvě křížil tak, aby se křížily v bodech, nejprve vznikly čtvercové mřížky. Dál jsem často  pokračoval pouze v prostředních polích a nechával okraje obrazu barevně zářit. Někdy jsem v bílých vrstvách kombinoval vlnovkové a přímkové struktury. V těchto obrazech se kombinuje jistá stabilita bílých bodů v geometrickém řádu vzniklých křížením přímek s organickým pohybem vlnovkových struktur.
Petr Kvíčala

Kvíčala Petr (1960) je výtvarný umělec, žije a pracuje v Brně. Absolvoval Střední školu uměleckých řemesel v Brně. Patří k významným osobnostem české abstraktní malby. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let objevoval ornament jako jedinečný fenomén výtvarného umění. Základem jeho malířského díla je abstraktní liniový ornament, logika jeho rozvíjení a výzkum jeho optických efektů. Systematicky pracuje s rovnými a lomenými liniemi i vlnovkami, které různě zmnožuje, řadí do sérií, obrací a deformuje. Výrazně se podílel na zhodnocení abstraktní estetické kvality linie a barvy jako nepominutelné složky výtvarného poselství. Postupně se začlenil do souvislostí aktuální malby v českém i mezinárodním kontextu.
V roce 1993 realizoval Petr Kvíčala v ambitu kláštera Plasy první intervenci do architektury a zahájil řadu projektů, které jsou jedním z hlavních témat jeho práce až do současnosti a v jejichž rámci spolupracoval s mnoha významnými českými i zahraničními architekty.