Zabývám se akustickými zvuky, které jsou harmonicky bohaté. K tomu jsem sestrojil několik nástrojů: dlouhé plastikové trubky, zakončené papírovou membránou, rozeznívanou kapkami vody, které padají za zavěšené nádoby; zavěšenou pružinu, spojenou drátem s hliníkovou nádobou a trubku označenou trychtýřem; trubkové bubny s membránou z plastické fólie.
Hrál jsem s různými soubory zabývajícími se novou hudbou ať už v Belgii nebo v zahraničí. Od roku 1987 jsem uskutečnil řadu zvukových instalací a představení (sólových nebo spolu s Brigidou Romano) v mnoha zemích. V Plasech jsem hrál spolu s Jaroslavem Kořánem.
Pierre Berthet, 1992
Pierre Berthet a Brigida Romano přijeli do Plasů někdy v dubnu 1992, byli prvními umělci, kteří vstoupili do konventu a vytvořili patrně matrici projektu Hermit. Vystoupili společně s Jaroslavem Kořánem, se kterým se potom setkali v Praze. V Plasech se o ně starala Jana Šikýřová.
Pierre Berthet je belgický hudebník a zvukový umělec, žije a pracuje v Liège. Studoval bicí na konzervatoři v Bruselu. Studoval také v konzervatoři v Liège improvizaci u Garretta Lista, kompozici u Frederica Rzewskiho a hudební teorii u Henri Pousseura. V devadesátých letech - inspirován Alvinem Lucierem, Terry Foxem, Paulem Panhuysenem experimentoval s dlouhými strunami, nebo s ozvučenými předměty a s rezonátory. Pierre hrál několik let s Arnoldem Dreyblattem v jeho Orchestra of Exiting Strings a vystupoval s Fredericem Le Junterem. Od devadesátých let staví zvukové a vizuální instalace v interiérech v krajině a veřejném prostoru. Od roku 2000 zkoumá možnost využití vysavače v hudbě. V roce 2010 pracuje na skladbě «Galileo» Toma Johnsona pro 5 kyvadel. Později ve své hudbě používá zvuky mechanicky otřásaných suchých rostlin. Vystupoval solo nebo v duu s Brigidou Romano (Continuum Asorbus, Sub Rosa) s Frédéric Le Junter (Berthet / Le Junter CD Vandoeuvre). Hrál s 13th Trib (Ping Pong Anthropology, CD). S Arnoldem Dreyblattem je na CD Animal Magnetism, Tzadik; The Sound of One String, Table of the Elements, atd.