Sešly jsme se v jednom listopadovém dni v příjemném kultiVARovém sídlu u řeky poblíž centra. Tak akorát velká, prosvětlená industriální hala (s řadou přidružených menších prostorů v přízemí a v patře), disponující citlivě vyváženou mírou designu a útulnosti. Klářin tříměsíční syn spal v kočárku a ona začala spontánně a s nadšením vyprávět: „Už jsem o tom snila hrozně dlouho, tak osm deset let to aktivně promýšlím. Když jsme našli takto velký dům, jednotlivé části koncepce se pospojovaly.“

Prvotní myšlenkou bylo najít prostor pro sklářskou dílnu s obchodem. Když objevili budovu bývalé tiskárny, díky její velikosti bylo jasné, že se pod střechu vejde více projektů. Záměr se rozrostl a vznikl coworkingový prostor se sdílenou kanceláří, dílnou Wooden landu, vyrábějící dřevěné hodinky, a cvičebnou jógy. Do budoucna je v plánu samostatná workshopová dílna, ve které bude možné umístit například sklářské kahany. Dílny pro veřejnost jsou často časově náročné, nicméně oblíbené. Učí se tu např. šít boty, vytvářet přírodní bylinkovou kosmetiku, sítotisk, grafiky, rytí do skla, či ruční papír, v plánu jsou například i dlouhodobější kurzy restaurování nábytku. Výrobky lokálních výtvarníků se prodávají také v obchodě - Galerii reFABRIC, rozprostřeném v celém prostoru. „Pro náš coworkingový projekt je mimořádně důležitá spolupráce. Gauče, ze kterých máme v KultiVARu příjemný pokojíček, jsou u nás v showroomu od liberecké firmy Tvoříme z Palet, vysoké zahradní záhony, které máme na lávce nám zase od firmy Strongbow zařídily holky z komunitní zahrady. Vnitřní prostory KultiVARu si necháme postupně v rámci různých akcí vymalovat od lokálních umělců, kterým budeme pořádat výstavu.“

KultiVAR má v plánu soustavně podporovat umělce z libereckého regionu. V plánu je program workshopů, výstav a obchodu, reportáže z dílen a besedy o řemeslech s tvůrci. Přímo v prostoru lze již nyní zakoupit např. sklenice rytce Jana Schindlera, oblečení od čekých návrhářů spojených s Libereckým krajem, nože z damascenské oceli od Milana Pokorného či zápisníky z ručního papíru od Papyrea. Na zdi visí díla kreslířky, animátorky a autorky aktuální výstavy Anny Mastínkové: první z řady plánovaných výstav, které by měly doprovázet dílny a přednášky o tvorbě. Je tu řada dalších aktivit - koučovací seberozvojové snídaně, jazzové večery, pořádání firemních seminářů, teambuildingů a také večírků.

Projekt se stal rychle úspěšným, což byla nutnost. Klára si vzala malou půjčku a z té pořídila základní vybavení prostoru. Jediným zaměstnancem je pán, „který nám tady všechno staví a opravuje. Je bývalý důlní inženýr, takže úplný ideál, protože se vyzná od elektřiny až po radioaktivitu. To my tu potřebujeme, protože kluci dělají na laserové pile, já se svým kahanem a plynem...“ Klára s nadšením vypráví o podpoře z mnoha stran. Vystřídalo se zde asi padesát dobrovolníků. Na začátku udělal benefiční přednášku Jaroslav Dušek, díky tomu se povědomí o prostoru rychle šířilo. Spolupracují s libereckou komunitní zahradou, pomáhá jim knihkupec Martin Fryč. Architekti prostoru ho navrhli a vybavili do velké míry benefičně, grafička na začátku pracovala jenom z nadšení, firma, která umývala podlahu, poskytla velkou slevu a pan bankéř ušil půjčku na míru. Podporu formou grantů mají od města a dalších subjektů.

Ovšemže se za projektem skrývá velké úsilí. Ze začátku Klára bojovala s nedůvěrou nejbližšího okolí: „Nejvíc skeptická byla paradoxně moje celá širá rodina. Nevěřili, že by mohli mít lidi o něco takového zájem.“ V okamžiku, kdy se dostavil úspěch, se objevily konkurenční projekty. Kláru mrzí, že je tak příliš brzy nucena k soutěžení o pozornost. Řeší problémy s vlhkostí prostoru, ale zejména s nedostatkem času; je na mateřské a na vše je do velké míry sama. Problémy jsou i s počasím. Když je venku hezky, všichni míří na kolo, na chalupu či do hor. Pošmourná polovina listopadu je ale pro KultiVAR ideální počasí.

Pro ty, kteří se chystají do Liberce: již zmíněné Fryčovo knihkupectví a antikvariát kromě vlastních kulturních akcí šíří povědomí o kultuře ostatních formou měsíčních tištěných programů Živá kultura = Živý Liberec. (Výborná inspirace pro další města.)

Lenka Dolanová