The second vs. Interpretation festival, organized by the Agosto Foundation, took place in spring 2016 in Prague, and focused on music improvisation that extends into the fields of motion, the visual arts, and new approaches in composition. A wide variety of international performers and musicians participated, exploring the current state of improvised music and sound art, combining performances, graphic art, installations, and public events.

Our second in a series of video interviews made during the festival is with vocalist and performer Ute Wassermann, who performed with Les Femmes Savantes, Julyen Hamilton, Andrea Parkins, George Cremaschi and others.

In the upcoming months we will be offering a continuation of this series, featuring the following artists who also appeared at the festival: Bob Ostertag, Hans Van Koolwijk, Praed, Christof Kurzmann, Lê Quan Ninh, Christine Abdelnour, Phil Minton and Sarah Washington.

All interviews were filmed by Dominik Žižka and conducted by Petr Slabý.

Ute Wasserman se narodila v roce 1960 na jihu Německa, ale školní léta už prožívala v pobaltském Kielu. Její matka byla malířka, která později vytvářela i instalace s projekcemi a zvukem. Ute zpočátku pokračovala v jejích šlépějích a vystudovala vizuální umění se zaměřením na zvukové instalace a performanci na Vysoké umělecké škole v Hamburku, poté i klasický zpěv v kalifornském San Diegu a opět v Hamburku.

Skrz výtvarné umění se dostala ke svobodné improvizaci a začala objevovat rozšířené techniky zpěvu, což jí záhy přivedlo ke spolupráci s mnoha improvizátory a skladateli na poli artificiální hudby. Dnes je známá pro svůj mnohovrstvý hlasový zvukový jazyk, jehož součástí jsou různé píšťalky a ozvučené objekty. Mezi její významné spolupracovníky patřil například britský skladatel a elektronik Richard Barrett (jejich souznění dokumentuje především CD Pollen z roku 2007), který ji přizval i do rozšířené verze své formace Furt a její „orchestrální“ verze fORCH. Tam se seznámila také s britským vokálním ekvilibristou Philem Mintonem, s nímž působí dodnes v různých formacích, od roku 2007 zejména v kvartetu Speak Easy, kde jsou jim partnery bubeník Martin Blume a hráč na analogový syntezátor Thomas Lehn. Podstatná je také její tvorba s trumpetistkou Birgit Ulher, která svými dechovými poryvy i prací s rádiem a mikrofony a různými objekty skvěle rezonuje s Utinými šepoty a výkřiky.

Od roku 2005 je členkou souručenství Les Femmes Savantes, které iniciovala argentinská skladatelka a elektronička Anna-Maria Rodriguez a působí v něm také Andrea Neumann, Sabine Ercklentz a Hanna Hartman. Tahle sestava vystoupila v Praze v roce 2016 na festivalu vs. Interpretation, kde se Ute podílela i na improvizačním tanečním představení pod vedením choreografa Julyena Hamiltona a za účasti zvukotvůrkyně Andrey Parkins.

Mezi její nové pozoruhodné projekty patří také trio parak.eets, kde její vokál a „ptačí volání“ doplňují hráč na modulární syntezátor Richard Scott a vibrafonista a perkusista Emilio Gordoa. Věnuje se také interpretaci současné vážné hudby. Řada skladatelů napsala skladby přímo pro ni (Chaya Chernowin, Henning Christiansen či Hans Joachim Hespos), ale zpívala i skladby Johna Cage nebo Luciana Beria. V poslední době se její zájem vrací k propojení vokálního projevu s vizuální stránkou, což se výrazně projevuje především v projektu voiceXtensions, kde se o světelný design stará druhdy perkusista Michael Vorfeld.

Uchvacující jsou však i její čistě sólová produkce, kterou zachycuje CD se signifikantním názvem Birdtalking z roku 2006, v jehož bookletu připodobňuje Richard Barrett její tvorbu k různým druhům kaligrafie, v nichž hlas popisuje sám sebe v prostoru a čase, a dodává, že Ute ve svých vokálních technikách vychází z různých tradic od jódlování po hrdelní zpěv, ale vlastně se vyhýbá jakýmkoliv citacím a vytváří zcela specifický projev, který nemá pevný základ ani v jazzu ani ve vážné hudbě, přičemž obojí do jisté míry reflektuje.