Diskuzního programu k tématu výstavy se účastní Claudia Mongini, Jana Doležalová a Štepán Plátek, Jiří Zemánek, Vít Zavadil, Radan Haluzík a Liz Rymland. Ůryvek z textu Václava Cílka přečte Miloš Vojtěchovský.
Cludia Mongini promluví o svých projektech, abstrakci, vizuálním umění a biopolitice.
Mongini žije a pracuje ve Vídni. Studovala fyziku na Turínské univerzitě a pokračovala postgraduálně v oboru biofyzika, filosofie a výtvarné umění na vídeňské univerzitě. Pracuje s médii videa, instalace, používá objekty a text. Jako konceptuální umělkyně se zajímá o vztahy mezi vědou a uměním, teorií chaosu a biopolitiku.
Jiří Zemánek
Západní alfabetizovaná kultura vychází z konceptu jazyka jako výlučně lidské vlastnosti. Nikdo jiný než my podle ní nevykazuje schopnost řeči, výrazu a porozumění významu. Jazyk je víceméně formalizovaný systém s přesnými pravidly, jenž lze racionálně uchopit a popsat. Tento lingvistický model však zcela odporuje pojetí jazyka v domorodých animistických kulturách, kde lidská řeč představuje jen jednu ze spektra promluv obsáhlé výřečnosti krajiny - všechno naslouchá a promlouvá a všechno je (aspoň potenciálně) nadáno výrazovou a komunikující schopností řeči. Domorodé orální jazyky jsou sladěny s tvary a obrysy okolní krajiny, vyladěny na rozmanitá mimolidská volání, šepoty a výkřiky. Veškerá příroda je vědomá a zvířata se nejen mezi sebou běžně dorozumívají, ale dobře rozumějí lidské komunikaci. Americký ekofilosof David Abram ukazuje, že právě naše řeč je dnes oním klíčovým místem, kde můžeme začít znovu účinně pěstovat ekologickou etiku, kde se můžeme učit o naší provázanosti se širším společenstvím živé země a znovu tak začít lépe ladit se světem kolem nás. Abramova kniha Kouzlo smyslů - vnímání a jazyk ve více než lidském světě (právě vychází v českém překladu v nakladatelství DharmaGaia), inspirovala umění mezidruhové komunikace. K jeho hlavním protagonistům patří americký hudebník a filosof David Rothenberg, jenž rozvinul pozoruhodnou hudební tvorbu v interakci s ptáky a velrybami. Rothenberg - autor knih Why Birds Sing, Thousand Mile Song a Survival of Beautif ul - se zabývá otázkou proč tvoříme umění a proč všechna zvířata, včetně lidí, mají přirozené porozumění pro krásu. Přednáška připomene význam těchto výrazných osobností. J.Z.
www.wildethics.org
www.davidrothenberg.net
J.Z. studoval dějiny umění a etnografii. Po roce 2000 se těžiště jeho zájmu přesunulo od monografikých výstav k interdisciplinárním projektům, zaměřeným na přesah umění do oblasti hlubinné ekologie a filosofie vnímání, geomancie, spirituality a vědy, spojených s otázkou proměny paradigmatu a vzniku nové integrální (holistické) kultury. Této problematice věnoval tři své poslední výstavy: Divočina / příroda, duše, jazyk, Ehle světlo / světlo mezi uměním, spiritualitou a vědou a Od země přes kopec do nebe.
Radan Haluzík
Město a jeho metabolity:Podoba periferie a vylučovaného prostoru
Co je to le terrain vague: co zahrnují "prázdná" místa ve městě a jak vznikají? Vnímame je? Čemu se tu kromě křoví, grafiti a plevele daří, co se tu (ne)děje? Jaké urbanistická, administrativní a developerské příčiny jej utvářejí? Jací živáčkové a rostliny zde žijí a bují? Jaké přízrajky a mýty, subkultury a astetiky zde nachází své refugium? Jaké sociální děje zde probíhají? Potřebuje vůbec město prostor "v sobě" i okolo, aby mohlo dýchat...?
To, a řada dalších, jsou otázky transdisciplinárního projektu urbanistú, biologů, sociálních antropologů, kulturních a sociálních geografů, architektů, archeologů a představitelů dalších disciplín na Centru pro teoretická studia UK, AV ČR.
R. Haluzík je sociální antropolog. Zabývá se vztahy estetiky a politiky, filmu, umění a společnosti, estetice postmoderního nacionalismu, zobrazování přírody a divočiny a sociálním životě věcí, města a krajiny. Vystudoval biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě UK. Sociální antropologii pak studoval na IZV UK a Stanford University v USA. Predoktorandské studium absolvoval na Centre for the Study of Nationalism na Central European University. Doktorandské studium a PhD získal v Anglii na University College London. Kromě na FAMU přednášel na Fakultě humanitních studí UK, New York University v Praze, CERGE-EI (UPCES), Fakultě sociálních věd UK a Přírodovědecké fakultě UK. Ve svém terénním výzkumu se nejvíce zaměřuje na současné etnické konflikty.
http://www.cts.cuni.cz/index.php?m=3&lang=en
Jana Doležalová a Štěpán Plátek se zabývají zvláštní formou bioumění pod názvem Agrosquatting, což je dlouhodobý projekt obou umělců. Agrosquatting není striktně definován, je ohebný a proměnlivý. Kostrou projektu je zanedbaný jabloňový sad, o který se starají od roku 2009 bez vědomí jeho majitelů. Bývalý hospodářský areál, kde se sad nachází, odkrývá svá specifika, která reflektují ve své práci. V souladu s ročními obdobími pečují o stromy a celý sad a o potřeby zvířecích obyvatel areálu.
http://monument.avu.cz/studenti/dolezalova-jana/
Vít Zavadil Představí rozsáhlou sbírku svých terénních nahrávek zpěvných ptáků a žab. Vystudoval medicínu, ale od konce sedmdesátých let se intenzivně věnuje zoologii a krajinářství. Pracoval jako zoolog na AOPK ČR.
Liz Rymland představí projekt vycházející z myšlenek Ivana Illiche a nabízející dialog mezi současným modem myšlení, kombinujícím vědění a moc a modelem vědění, které najdeme v ohrožených a mizejících komunitách.
Připravil Miloš Vojtěchovský a Galerie Školská 28.
S podporou Rakouského kulturního fóra.
