* 17. 12. 1787 Libochovice
+ 28. 6. 1869 Praha

Začal studovat filozofii, v roce 1811 lékařskou fakultu, kde získal v roce 1818 doktorát. Potom pracoval jako prosektor a asistent na anatomii a fyziologii. Ucházel se o profesorská místa na pražské lékařské fakultě, na fakultě v Budapešti, ve Štýrském Hradci. Řádným profesorem fyziologie se stal na lékařské fakultě ve Vratislavi v roce 1822. Děkanem této fakulty byl v roce 1827. Opakovaně žádal o zřízení fyziologického ústavu, což se podařilo v roce 1839. Fyziologický ústav ve Vratislavi byl první ve střední Evropě. Po dlouhodobém působení ve Vratislavi byl v roce 1849 jmenován řádným profesorem fyziologie na pražské lékařské fakultě. V letech 1850 - 53 byl jejím proděkanem. V roce 1851 založil pražský fyziologický ústav.

Je považován za našeho nejvýznamnějšího přírodovědce a lékaře. Patří mezi zakladatele biologie, embryologie, histologie, moderní farmakologie, srovnávací anatomie a antropologie a mezi nejvýznamnější světové fyziology. Propagoval experimentování, sám na sobě zkoušel účinky různých léčiv. Jeho jménem je označeno množství pojmů v různých lékařských oborech. Např. formuloval myšlenku buněčné teorie, popsal vlákna v srdci, vytvořil podklady pro daktyloskopii, mnoho objevů učinil v oftalmologii, atd. V roce 1862 byl jeho velkou zásluhou založen "Spolek českých lékařů" , jehož byl i prvním předsedou. I současná lékařská společnost jeho jméno – "Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně". V roce 1869 byl povýšen do šlechtického stavu.
Data z Purkyňova života

podle: Prof.Vladislav Krůta
Jan Evangelista Purkyně Sebrané spisy Svazek XIII, Praha 1985, nakladatelství Academia

1787-1807  dětství, mladá léta (Libochovice, Morava,Litomyšl)


1787 18.12.  JAN PURKYNĚ se narodil v Libochovicích jako syn JOSEFA PURKYNĚ (1746-1793)- hospodářského správce Dietrichštejnského panství, a ROSALIE, roz. ŠAFRÁNKOVÉ (1756-1834);
1789 24.12.   narodil se bratr EMANUEL, zemřel 28. 5. 1791.
1793 12.7.   narodil se bratr JOSEF JINDŘICH; 29.9. PURKYNĚ ztrácí otce;
1798  odchází jako chórista na trojtřídku pri piaristickém gymnasiu v Mikulove;
1801-1804  studuje na piaristickém gymnasiu v Mikulove;
1804  po dokončení gymnasia vstupuje do piaristického řádu;
1804-1805  noviciát ve Staré Vodě na Moravě;
1805-1806  učitel na piaristickém gymnasiu ve Strážnici;
1806-1807 vstudium "filosofie" v Litomyšli;
1807  opouští piaristický rád a filosofické studium v Litomyšli, vrací se pešky přes Prahu do Libochovic.

1807-1823  První pražské období


1807-1809  studium "filosofie" na pražské universitě, začíná výzkum zvukových obrázku;
  vychovatel v rodině barona SCHUTERSTEINA a R. WEITENWEBERA;
1808 vnavštevuje JOS. JUNGMANNA v Litoměřicích;
1810-1813  vychovatel v rodině barona HILDPRANDTA v Blatné;
1811  začíná a přerušuje studium lékařství v Praze;
1812  botanický výlet z Blatné do Krkonoš (8. 7. Pardubice,10. 7. Jánské Lázne);
1814-1818 ; studia na lékařské fakultě v Praze;
1814   v "Prvotinách krásných umení" ve Vídni J. N. HROMÁT KO uverejňuje PURKYŇOVU první českou báseň;
1816-1818   praktikuje na chirurgické klinice prof. FRITZE;
1818 30. 11.  obhajuje doktorskou disertaci Beitráge zur Kenntnis des Sehens in subjektiver Hinsicht;
9. 12.  promoce na lékařské fakultě;
1819-1823   asistentem-prosektorem anatomie v Praze;
1819 16. 11.  uchází se o MONTYONOVU cenu Académie des Sciences v Paríži;
1820  uchází se o profesuru materia medíca v Praze po prof.WAWRUCHOVI; uchází se o profesuru anatomie v Pešti;
1821  cesta do Dráždan;
1822  podává návrh na zrízení Ústavu pro podporování ceské literatury při Vlasteneckém museu;
uchází se o profesuru anatomie ve Štýrském Hradci;
1822   cca 10. 9.cesta do Dráždan, odtud na I. sjezd německých přírodo- vědcu a lékařů v Lipsku (18.-23. 9.) a do Berlína, setkání s C. A. RUDOLPHIM - príslib ministerstva kultu a vyučování jmenovat na místo profesora fysiologie na uni- versitě ve Vratislavi;
10.-12.12.  navštevuje J. W. GOETHA ve Výmaru;18. 12.vrací se do Prahy; 1823 25. 1.  jmenován profesorem ve Vratislavi.
1823-1850   Vratislavské období


1823   zač. dubna cestuje do Berlína a asi 10. 4. nastupuje na místo profesora fysiologie a patologie ve Vratislavi;

  srpen-zárí cestuje do Cech;
1823 22. 12.   obhajuje svou habilitacní disertaci De examine physiologico organi visus et systematis cutanei; 1824  prijat do Slezské vlastenecké spolecnosti (Scilesische Gesellschaft für vaterländische Kultur), učené společ nosti, v níž přednesl do r. 1850 celkem přes 60 sdělení, témer o všech svých pracích a objevech;
1826 září   účastní se sjezdu německých přírodovědcu a lékařu v Drážďanech;
v léte přijat do lóže Pilgrim,
tráví nekolik měsicu v Berlíne (1. XI. v lóži zu Pilgrim); 1827  poprvé děkanem lékarské fakulty;
24.9.  uzavírá v Berlíne snatek s JULIÍ RUDOLPHIOVOU (nar. dcerou C. A. RUDOLPHIHO, profesora anatomie a fysiologie v Berlíne;
1828 18.-23. 9.  úcastní se sjezdu nem. přírodovědcu a lékařu v Berlíne - seznamuje se osobně s E. H. WEBEREM, K. E. v. BAEREM, jOH. ML1LLEREM, A. RETZIUSEM aj.;
1829 10. 2.   narození dcery ROSALIE;
24. 10.zvolen clenem Academia Leopoldino Carolina Naturae Curiosorum; 1830 září  pobyt ve Swineminde;
narození dcery JOHANNY;
1831 květen   žádá kurátora university o zrízení samostatného fysio logického ústavu ve Vratislavi;
17. 12.narození syna EMANUELA;
1832  jmenován členem Král. Akademie věd v Berlíne;
epidemie cholery ve Vratislavi, 29. 8. umírají dcerky ROSÁRKA a JOHANKA;
získává "velký" Pltissluv mikroskop a začíná své výzkumy drobnohledné skladby živocišných tkání;
nalézá ve Vratislavi rukopis kroniky PŘIBÍKA PULKAVY z Radenína;
30. 11.umírá C. A. RUDOLPHI;
1833 zárí  sjezd nemeckých přírodovedcu a lékaru ve Vratislavi, návštevy A. RETZIUSE, R. BROWNA, J. SV. PRESLA a F. PALACKÉHO;
1834 11. 3.   narození syna KARLA;
zárí cesta do Krakova s A. KROCKEREM;
29. 10.   umírá PURKYNOVA matka;
1835 12. 2.  umírá manželka JULIE PURKYNOVÁ;
1836   uchází se o místo profesora anatomie v Praze - cesta
do Vídne;
znovu žádá o zrízení samostatného fysiologického ústavu ve Vratislavi;
kveten   navštevuje Lešno, aby zhlédl rukopisy J. A. KOMENSKÉ- HO a archivní památky Jednoty bratrské; pořizuje soupis a výtahy, pracuje na soupisu bohemik v knihovnách Nemecka, informuje o nálezech F. PALACKÉHO;
zakládá ve Vratislavi Towarzystwo literacko-slowiariske; 30.12.   jmenován dopisujícím clenem Carské akademie véd v Petrohrade;
1837 18.-23. 9.   účast na sjezdu nem. přírodovedců a lékařů v Praze;
1839 8. 11.   otevření fysiologického ústavu ve Vratislavi;
nalézá v Olešnici český žaltár;
1840 26. 9.   na nekolik dní v Praze;
1841 7.10.   cestuje do Prahy, prednáší v Král. společnosti nauk, znovu navštevuje Lešno ve věci rukopisu KOMENSKÉHo, nalézá jeho Didaktiku a Moudrost starých Cechu a vede jednání o jejich zapůjčení a koupi, která pak pokracují až do r. 1847;
1842   vychází překlad SCHILLEROVÝCH básní do češtiny; vyznamenán pruským řádem Červeného orla 3.r.
F. L. ČELAKOVSKÝ příchází jako profesor slovanských literatur do Vratislaví;
1845 4.-13. 10.   pobyt v Praze;
1848   účastní se Slovanského sjezdu v Praze.


1850-1869   Druhé pražské období


1850 9. 4.   PURKYNE přichází do Prahy jako profesor fysiologie na lékarské fakultě
20. 11.   jmenován členem Royal Society v Londýne;
18.-21. 9.   V Moravském Krasu s J. HELCELETEM a F. M. KLÁCELEM;
1851 6. 10.  otevření nově zřízeného fysiologického ústavu v Praze; jmenován predsedou Prírodovedeckého sboru Musea království Českého;
1853   zakládá a vydává naučný časopis Živa (1853-1863);
1856 13. 5.   ve Vidni;
cervenec   cesta do Paříže na světovou výstavu, setkání s M. J. P. FLOURENSEM a s JAR. CERMÁKEM, který maluje Purkynuv portrét;
1859 26. 5.   Ve Vídni
1860 jmenován clenem Akademie der Wissenschaften ve Vídni
1861   jmenován dopisujícím clenem Académie des Sciences v Paříži; březen    zvolen poslancem Ceského snemu;
30. 5.   ve Vídni na zasedání Akademie d. Wissenschaften; založení Spolku českých lékaru;
ve VratisIavi na oslavách 50 let obnovení university;
1861-1863   píše úvahy "Academia" a O zrízení České národní Akademie vedecké ve spojení s Českým museem, které vycházejí v Žive a pak samostatne a v nichž shrnuje své názory a návrhy na organisaci vedecké práce a vytvorení pevné základny pro.vývoj ceské vedy;
1862    zacíná vycházet Casopis lékaru ceských; vyznamenán ruským rádem sv. Vladimíra;
18.-24.9.   účastní se sjezdu nem. přírodovědcu a lékařu v Karl. Varech;
1863    založení Umělecké besedy, PURKYNE členem prvního výboru;
ustavení komitétu pro prírodovedecký výzkum Cech pri Prírodovedeckém sboru Museá království ceského;
25. 7.    Spolek ceských lékaru žádá ministerstvo o zrízení ces- kých stolic na lékarské fakulte v oborech, kde je denní styk s ceskými nemocnými, a v oboru státního a soudní- ho lékarství; 24.-27. 8.   s PALACKÝM a RIEGEREM v Brne na oslavách cyrilome- todejského milenia; 20. 9. k 1000. výrocí založení ruské ríše jmenován rytírem sv. Vladimíra 3. tr.; 1864   cerven na schuzi Akademie der Wissenschaften ve Vídni, cestou zpet se na dva a pul dne zastavil v Mikulove;
v NERUDOVE Rodinné kronice (sv. 4) uverejnuje "Výryvky z mého života", vzpomínky na své mládí;
1865 2.2.   posluchaci lékarství podávají Purkynovi adresu, v níž ho žádají, aby upustil od svého úmyslu odejít na odpocinek a zustal ve svém ucitelském úrade;
25.5.   ve Vídni;
29.8.-2.9.   úcastní se Sjezdu madarských lékaru a prírodovedcu v Prešpurku "Bretislavi";
1866 asi 20. 5.  na zasedání Akademie d. Wissenschaften ve Vídni;
21. 12.   koncí PURKYNUV mandát v zemském snemu;
1866-67   úcastní se diskusí a jednání o zavedení ceštiny jako vyucovacího jazyka a o rovnoprávnosti obou zemských jazyku na universite, prípadne o rozdelení university;
1867    vychází PURKYNUV spis Austria polyglotta, rozbor a návrh - snad prílíš idealistický a nereálný - na rešení národnostní otázky v Rakouské monarchii po rakousko-uherském vyrovnání, které bylo velkou ranou pro ceské snahy. Nemecký tisk v Rakousku vetšinou PURKYNOVY návrhy odmítl. Oslava PURKYNOVÝCH 80.narozenin. K výrocí ražena medaile V. SEIDANA;
27. 5.   ve Vídni;
1868 5. 4.   mladší syn, malír KAREL PURKYNE náhle umírá;
22.4.   PURKYNE ;vyznamenán rytírským rádem LEOPOLDOVYM;
16. 5.  PURKYNE jako zástupce vedy se úcastní slavnosti kladení základního kamene Národního divadla;
10. 12.   Oslava 50. výrocí PURKYNOVA doktorátu, lékarská fakulta vydává variantu SEIDANOVY medaile, spolek mediku venuje universite velký portrét J. E. PURKYNE od PETRA MAIXNERA, slavnostní rec pronesl medik J. REINSBERG, pozdejší profesor soudního lékarství; PURKYNUV zdravotní stav se velmi zhoršuje;
1869 15. 7.   vyznamenán pruským rádem Cerveného orla 2. tr.;
28. 7.   umírá v Praze po delší nemoci.

purkyněho objevy a díla