14.00 - 15.45 hod.
Století filmu – pohyblivé obrazy od kinetoskopu k internetu.
Pásmo filmů a videa z dějin a současnosti pohyblivého obrazu

1. Kouzelná svítilna (Jiří Lehovec,1975)
   
2. The Last Machine - an Illuminations/British Film Institute production for BBC in association with VPRO Holland/1995, 4. část britského seriálu o začátých filmu
   
3. Vasulka Archive - výběr z díla Woodyho a Steiny Vasulka (USA,1972-1990)
   

(ve spolupráci s Národním Filmovým Archivem a Krátkým filmem)

16.00 - 17.00 hod.
Machine Centred Humanz
Multimediální performance
Guy van Belle (Holandsko), Gert Aerdse (Belgie)
artificiální umělec Roving Walter Walter
(výzkum robotické interakce s prostředím a digitálního zpracování zvuku a obrazu)
(pořádáno s podporou Velvyslanectví Nizozemského Království a Ministerstva.kultury Belgie))

9.30 - 10.30
ÚVOD:
Michael de la Fontaine - Goethe-Institut Prag
Jaroslav Andel - inciátor symposia, nezávislý kurátor
Jan Evangelista Purkyně: od dromologie k pohyblivému obrazu
Purkyně, jehož myšlenky slouží k historickému zarámování celé konference, se z odstupu téměř dvou století vynořuje jako klíčová postava, předznamenávající vznik neurovědy, nových médií a moderního umění. Purkyně popsal řadu jevů, jejichž studium později sehrálo důležitou úlohu při rozvoji neurovědy. Jeho zkoumání subjektivních jevů a vnímání pohybu stojí na počátku procesu, vedoucího k vynálezu filmu a pozdějších médií. Předpověděl také vznik a rozvoj abstraktního uměni a svými myšlenkami dokonce předjímal tak specifická umělecká hnutí jako kinetické uměni a pop art. Může být pokládán za předchůdce dromologie (z řeckého dromos/útěk) - disciplíny zabývající se zkoumáním rychlosti a fenoménu pohybu. Jeho myšlenky a pokusy představují jedny z nejranějších příkladů vymezení aktuálních témat této konference: vztah mezi optickými nástroji a vizuálním vnímáním, rychlost a vnímání pohybu, komplementarita a korelace jednotlivých smyslů s ohledem na pojetí skutečnosti, vzájemné vztahy mezi vědou, uměním a technologií, zpětná vazba mezi pozorováním, experimentem a vynálezem, vize rozvoje nových médií.

Jiří Hoskovec - Karlova Univerzita, Praha
[ http://web.redbox.cz/hoskovec ]
Pozorování, pokusy, objevy
Purkyně, jehož odkaz je spojován se začátky neurovědy, byl iniciátorem celé řady důležitých objevů, ale snad nejzajímavější byly jeho pokusy a zkoumání vnímání. Prof. Jiří Hoskovec spolupracoval na nedávno vydané knize Nicholase J.Wadea a Josefa Brožka Purkinje‘s Vision, The Dawning of Neuroscience.
20.min

[ přestávka ]

11.00 - 13.00
PANEL 1.
Pohyblivé obrazy a optické přístroje: technologie, věda, zábava a umění
Optické přístroje předcházely období začátků filmu na konci 19. století. Jejich použití a popularita zasahovala oblasti malířství, optiky, přírodních věd, ale i magie a zábavy. laterna magica, kaleidoskopy, phenakistoskopy, zoetrop, praxinoskop, zoopraxinoskop, mutoskop a další optické přístroje přispěly ke zrodu filmu a jejich elementy se uplatňují i v současných technologiích. Archeologie médií inspirována archeologií vědění Michela Foucaulta se pokouší odkrýt nevědomá pravidla, podmiňující vývoj médií tím, že zkoumá podmínky jejich vzniku a pravidla jejich proměn.

Barbara Stafford - historička umění, University of Chicago
[ http://home.uchicago.edu/~bms6/index.html ]
INTENSIFIED REALITY: Optické přístroje a znovuvytváření světů
Barbara Maria Stafford, se zabývá dějinami vidění a nástrojů percepce a jejich vztahy s oblastí magie a iluzionismu, transformací a alternativními oblastmi. Hledá výzkumem optických instrumentů před-moderní epochy návaznosti a průniky mezi starými a současnými médii. Barbara Stafford je spolukurátorkou výstavy "Zázračné vynálezy: od světa v kukátkových přístrojích k obrazům na plátně" v Getty Foundation, odhalující úchvatný svět vizuálních iluzí. Jádro výstavy tvoří sbírka Getty Research Institutu obsahující optické hry, hračky, fotografie a efeméry z 18. – 20. století.
30.min
lecture (audio)


Erkki Huhtamo - historik médií, UCLA, Los Angeles
Avantgarda a předchůdci filmu: poznámky o roli optických nástrojů v období rané avantagardy 20 toletí
Umělci avantgardy na začátku 20. století odkazovali ve svých pracích k nástrojům, které patří do skupiny předchůdců filmu (pre- cinematické). Max Ernst recykloval ve svých kolážích zoetrop a Mereyho „Station physiologique". Oscar Fischinger se zabýval abstraktními animacemi pro mutoskop. Barevné světelné projekce a hlavně Chromatrop měly souvislost představeními laterny magiky. Marcel Duchamp reagoval nejen na Mereyho verzi chronofotografie, ale sám „vynalezl" sama sebe jako osobu „ přesného optika" a propojuje se s tradicí psychologické optiky 19. století. Není náhoda, že ukončil svoji kariéru s peepshow Etant donnés (1945-1966). Neustálé odkazy k „pre-cinematice" v umění tohoto období vytvářely předchůdce média umění a nebyly jen pasivní reflexí. Sloužily k aktivním pokusům s technologií. Vztahy mezi avantgardou a pre-cinematickou technologií, nebyly dosud předmětem hlubšího výzkumu. Přednáška nabízí přiblížení k této problematice.
30.min
lecture (audio)


Werner Nekes - filmař,historik filmu, Mülheim, Německo
"Neurčitost vnímání.
To, co vidíme a to, co si myslíme, že jsme viděli. Obrazy a lidská mysl"
30.min

[ oběd ]

14.00 - 16.00
PANEL 2.
Kinetický a kinematický: od mobility k telematickým tělům
Film a následující generace elektronických médií lze chápat jako produkty a zároveň symbolické systémy mobility (pohyblivosti a přemístitelnosti), jednoho z typických znaký modernizace. Studium vnímání pohybu stálo u počátku rozvoje nových médií a také podněcovalo rostoucí zaujetí fenoménem dynamiky a přechodnosti, které mělo zásadní dopad na zaměření mnoha vědeckých výzkumý i uměleckých konceptů. Tyto vztahy představují historický kontext pro pochopení složitého vztahu mezi elektronickými technologiemi a novými obory výzkumu.

Prof. Tom Gunning - historik filmu a médií, University of Chicago
[ http://media-in-transition.mit.edu/articles/index_gunning.html ]
"Mobilní těla v oblasti smyslů: Pokusy Symbolismu a Chronofotografie"
Na přelomu století se umělci i vědci spojili ve výzkumu lidského těla a smyslů, při kterých bylo možno použít nové technologické postupy zaznamenávání a zobrazování. Mnozí umělci a vědci zkoumali dříve neprozkoumané aspekty zraku a sluchu a jejich technické záznamy a analýzy. Ve svém příspěvku se zaměřuji se na způsob, jakým básníci období symbolismu, jako například Rimbaud a Charles Cross, nebo malíři jako Burne-Jones, Fernand Khnopff a František Kupka uplatňovali soudobé vědecké technologie a dokonce k nim vlastními pokusy o vytvoření moderního smyslového umění přispěli. Příspěvek se zabývá vzájemnými přesahy uměleckých a vědeckých experimentů s pohybujícími se tělesy u takových vynálezců v oblasti fotografie jako byli Muybridge, Mary, AlbertLonde a Demeny.
30.min
lecture (audio)


Erik Davis - spisovatel, San Francisco
[ http://www.levity.com/figment/bio.html ]
"Astrální avataři: Po stopách elektronicko-éterického těla"
Za účelem výzkumu nastavení a charakteristik virtuálních těl – digitálních masek známých jako avataři a fantazií a smyslových vjemě, jež támto simulakrům dodávají energii a oživují je – se bude tento příspěvek zabývat zrodem "éterického" a "astrálního" těla v teozofii a okultismu pozdního devatenáctého století. Tyto pojmy stále, at' už vědom_ či jinak, ovliv_ují populární obrazy a koncepce nehmotného virtuálního těla, ale také byly vždy neoddělitelné od konkrétní technokulturní transformace: od využití elektřiny a elektro-magnetismu jako komunikačních médií. Následná potřeba přemístit tělo do této nové oblasti signálů a vibrací m_že pomoci vysvětlit nejen současné fantazie o virtuálním těle, ale také uvést téma virtuality do vztahu k rozsáhlé a komplexní "alternativní" tradici elektrického a elektromagnetického léčitelství.
30.min
lecture (audio)
lecture 2 (audio)


Wolfgang Bock - teoretik, Weimar
Co je nového na nových mediích?
Teologické a sociologické důsledky nových médií se koncentrují závažně na elementech toho nového v nich.
20.min

Diskuze:
Ivan M. Havel - Institut pro teoretická studia při Karlově Universitě, Praha
[ http://www.cts.cuni.cz/~havel ]
Jiří Fiala - Matematická fakulta UK, Praha

[ přestávka ]

16.30-18.30
PANEL 3.
Zkoumání smyslů, vynalézání médií
Pojem vizuální kultury byl v posledních letech vítán jako princip, který vyrovnává převahu textově orientovaného myšlení. Purkyňova zkoumání a objevy naznačují, že dichotomii vizuálního a diskurzivního myšlení je možné překonávat pomocí výzkumu jednotlivých smyslů, jejich komplementarity a závislosti na pojmu skutečnosti. Purkyněho dílo se může stát inspirací pro hlubší porozumění intermedialitě, týkající se vztahů uvnitř jednoho média s ohledem na jiná média, a transmedialitě, projevující se přesahem médií s ohledem na jednotlivé smysly a jejich korelaci s měnícím se chápáním skutečnosti.

Roy Ascott - umělec, teoretik, ředitel CAiiA Institute, Velká Británie
[ http://www.caiia-star.net/ ]
Planetární technoetika: umění, technologie a vědomí..
Tématem přednášky, ovlivněné zážitkem z tragédie 11. září je otázka planetárního vědomí. Kontextem je typ umělecké praxe, specifikované označením moist media, která jsou důsledkem efektu smíšené reality, viděné perspektivou technologie jak v západní, tak i jiné optice. Vzhledem k současné krizi vzájemně soupeřících představ o skutečnosti soudím, že jen nové, tvořivé metafory jsou schopny překonat tuto ideologickou propast. A právě umělec je tvůrce metafor par excellence. Došlo zde ke kulturnímu posunu, který nás navrátil významnou měrou k mnohem starším konceptům světa a který nám zároveň nabízí redefinici vzorců chování použitelných pro 21. století. Dematerializace umění 20. stol se stala re-materializací naší éry, uvedené do pohybu nástupem nanotechnologie a takzvaných „vlhkých médií".Koncentrujeme se na umění, technologii a vědomí, z nichž může vzniknout technoetická planetární kultura založená na trojici VR: Validated Reality-zahrnující reaktivní, mechanickou technologii, v (tomto) prozaickém newtonianském světě, Virtuální Realita- ve smyslu interaktivní digitální technologie v telematickém imersivním světě a Vegetativní realita, s psychoaktivní rostlinnou technologií v enthenogenickém, spirituálním světě. To vyžaduje společný mezioborový výzkum, k němuž je potřeba vytvořit zcela nový organismus výuky a produkce. CAiiA STAR a Planetární Kolegium jsou v našem hledání interaktivního paradigmatu reakcí na tuto potřebu
30.min

Guy van Belle - média umělec, programátor, Amsterdam / Rotterdam / Antwerpen
Gert Aerdse - média umělec, Brusel
[ http://www.mXHz.org ]
[ http://www.ipem.rug.ac.be ]
[ http://www.no-sinc.org ]
[ http://www.hisk.edu ]
[ http://www.keyworx.com ]
[ http://www.waag.org ]
Machine Centered Humanz
Je zřejmé, že musíme navázat na bod, ve kterém byly umění a věda odděleny. Musíme znovu promyslet náš současný stav techniky a nově přepracovat staré vědy o sluchovém a zrakovém vnímání. Poté, co zde vedoucí postavení převzala komerční sféra a došlo ke standardizaci konzumních produktů, je načase přesměrovat výzkumný program od těchto strnulých základů a doplnit jej o hledisko kognitivních věd, postupovat ‘od analýzy k syntéze’ a provádět výzkum nových audiovizuálních technik analýzy a syntézy: je ještě mnoho co objevovat! Výrok Paula Demarinise ‘music is sound to the ears’ může být snadno rozšířen na společný audiovizuální kontext. Musí být vyvinut další soubor důležitých programů pro výzkum expresivity a performativity. Společně s participací a interakcí jsou tyto kognitivní aktivity základními složkami každé kulturní činnosti a my musíme prostřednictvím dalšího výzkumu, experimentů a vývoje rozluštit kód, jenž se za nimi skrývá, a nastolit přesnější pohled na jejich vztahy s lidským chováním. Technologické umění má tendenci být osvětové, dynamické, nelineární, vícesměrné, nečasové, chaotické, smyslové a především: autonomní!
30.min

Diskuze
30.min

9.30 - 11.00
PANEL 4.
Vynálezci médií: proměny hranic mezi vědou, technologií a uměním a proměny médií
Objevitelé a vynálezci často překračovali hranice svého oboru, nebo proměňovali jeho definice. Vědec Purkyně se stává umělcem: píše básně, překládá poezii a jako umělec většinu svých pokusů provádí sám na sobě. Malíři Daguerre a Morse vynalezli media, která přispěla k vědeckému rozvoji, básník Charles Cross používal vědecké systémy pro převratné objevy v oblasti barevné fotografie a záznamu zvuku, stejně jako k vizionářským metodám komunikace s mimozemskými civilizacemi. Osobnosti vynálezců také dokládají, jak rozvoj každého nového média navazoval na předchozí média a současně proměnoval pole jejich působení.

Dieter Daniels - Media Hochschule Lipsko
[ http://www.hgb-leipzig.de/theorie/xxjahre_daniels.html ]
"Media jako rozšíření umění jinými prostředky -S. F. B. Morse a J. L. M. Daguerre 1839"
Telegraf a fotografický přístroj stojí u začátku všeho, čemu se dnes říká „nová média" – od televize k internetu. S. F. B. Morse a J. L. M. Daguerre byli umělci, kteří přestali malovat a proslavili se jako vynálezci telegrafu a fotografie. Co tato skutečnost znamená pro společnou oblast umění a médií z dnešní perspektivy?
30.min
lecture (audio)

Prof. Richard Grusin - teoretik, Wayne State University, USA
Prostor televizní obrazovky, koláž a remediace modernizmu
IPodobně jako film a malířství, i televize sdílí rys plochosti a dvojrozměrnosti; a podobně jako realistické malířství, i televize tradičný používá svou dvojrozměrnost k reprezentování, nebo, jak p_esv_d_iv_ vysvětluje Cavell, k monitorování trojrozměrného světa. V poslední dobů se ale televizní obrazovka začala orientovat na plochost takovým způsobem, že to naznačuje zajímavé příbuzné rysy s používáním koláže v moderním malířství. Jak prostor televizní obrazovky stále více připomíná prostor počítačového monitoru – ve funkci stolního počítače i internetového prohlíže_e – dvojrozměrnost televizního média přestává být něčím, co má být skrýváno, a stává se podmínkou, kterou toto médium klade do pop_edí a upozor_uje na ni. V příspěvku, který přednesu na symposiu "Předpoklady budoucnosti", budu zkoumat způsob, jak televizní prostor slouží remediaci modernizmu prostřednictvím technik, jež jsou současn_ podobné i zásadn_ odlišné od použití koláže v modernistickém malířství. Začnu videozáznamem Douglase Engelbarta, jak v roce 1968 předvádí nový vynalezený interfejs umožnující bezprostřední manipulaci (jenž se později stal známým jako graphical user interface nebo GUI) a zam__ím se na to, jak tento vynález napomohl nový vymezit hranice mezi vědou, uměním a technologií tím, že média definoval nikoli již jako reprezentace prostoru, jenž mohou obývat trojrozměrné objekty, nýbrž jako nové kvazi-objekty či hybridy v prostoru našeho trojrozměrného světa.
30.min
lecture (audio)

Diskuze

11.15 - 13.00
PANEL 5.
Okamžik objevu, od vědy k umění a technologii a naopak
Moment objevu spojuje různé tradice a obory a otevírá jim další oblasti. Výzkum pohybu oka Purkyněho inspiroval k předpovědím o budoucnosti abstraktního a kinetického umění. Studium percepce pohybu jej přivedlo k činnosti na poli rodícího se umění a technologie pohyblivých obrazů. Teorie barvy byly předpokladem vzniku neo-impresionismu i vynálezu barevné fotografie. Dvacáté století přineslo rozvoj počítačové techniky, který byl podmíněn aplikacemi matematických teorií. Jaký má vliv koncept „myslícího stroje" na vzájemné vztahy umění, vědy a technologie?

Miklos Peternak - ředitel Centra pro kulturu a komunikaci C3, Budapešť
[ www.c3.hu ]
Záznam pohledu
Poznámky a ukázky o zrakovém vnímání z pohledu umělce: přípravné poznámky k novému výzkumnému/výstavnímu projektu C3. Dějiny zrakového vnímání mohou být rekonstruovány na základě (vizuálních) uměleckých objevů, zkoumání a zejména použití nových typů obrazů. Počínaje deníkem Albrechta Dürera a konče knihou László Moholy-Nagyho Vision in Motion lze sledovat celou řadu příkladů umělců hledajících nové způsoby zobrazovaní. Tvorba obrazů ve své experimentální podobě se vztahuje nejen k novému smyslové zkušenosti v oblasti vizuálního, ale i k vytváření nových vzorců vnímaní v procesu oko/mysl/obraz. Zkušenosti vývoje přístrojů nových médií vytvořily nový typ rozhraní mezi historií a jejím lidským pojetím, což vedlo k multi/hyper/trans-mediálnímu počítačovému prostředí. Od definice Albertiho pojetí obrazu k windows Microsoftu vede přímá spojka k potřebě ne-pohyblivého obrazu.
30.min
lecture (audio)

Rolf Pixley - umělec, teoretik, Anomalous Research Amsterdam
Once and Future Machine(s) - Noví Mechanici a jejich neobyčejné přístroje
Britský psychiatr a kybernetik W.Ross Ashby (1903-1972) postavil kolem roku 1948 unikátní artefakt nazvaný "Homeostat". Byl to první stroj, který v sobě nesl prvek druhotné adaptace a v určitém smyslu i auto-organizace.
Prezentace zkoumá souvislosti tohoto vynálezu ve smyslu aktuální a metaforické definice pojmu mechanismus.
Krátký úvod do současných kybernetických koncepcí pojmu „divák" a vztahy této problematiky v oblastech neurologie a antropologie, včetně ukázek dalších podobných přístrojů.
30 min
lecture (audio)

Diskuze 45 min

[ oběd ]

14.00 - 16.00
PANEL 6
Post-media - překonání dialektiky osvobození a kontroly?
V článku Kinesiskop z roku 1865 Purkyně předpověděl rozmanitá uplatnění pohyblivých obrazů ve vědě a umění i budoucnost tohoto nového média jako samostatného oboru. Navrhl také způsob čtení otisků prstů (daktyloskopie), který se stal základní metodou zjišťování totožnosti a jedním z prvních moderních nástrojů státního dohledu a kontroly. Možnosti směřování k dominaci emancipaci, sledování i osvobození jsou těsně spojeny již v začátcích rozvoje technologie a nových médií. V čem spočívají koncepce či modely, které by přesáhly meze dialektiky techno-utopie a techno-fobie?

Christian Huebler - člen skupiny Knowbotic Research – media kolektiv Zurich/Koln
[ http://www.krcf.org ]
Označení veřejné domény: bezpečnost, strach, virtuální pracovní díla, virtuální činnosti.
Je nutné stále více poukazovat na zájmy veřejných sfér (public domain)ve vztahu k technologii, to znamená, že veřejné sféry musí být zpřítomněny uvnitř programů a technologických modelů. Pokud zde jejich přítomnosti nebude dosaženo, bude v uživatelských interfejsech skomírat jejich veřejná kvalita. Mediální technologie se všemi svými univerzalizujícími a standardizujícími mechanizmy rozvracejí podstatu veřejné sféry jako zóny mimo kontrolu. Ale nestabilita veřejné sféry je podmínkou jejího aktivního potenciálu. Záchrana veřejné sféry jako místa konstruktivních konfliktů a vývíjení forem kolaborativních činností pro nové průniky virtuálních a fyzických veřejných prostředí jsou proto imperativy současné situace. Projekty Knowbotic Research podrobují zkoušce nikoli svobodu názoru, nýbrž svobodu jednání v síťovém prostředí.
30.min
lecture (audio)

Richard Kriesche – umělec, Hochschule fuer Gestaltung, Offenbach, Německo
[ http://www.korso.at/korso/kunst/stmeku.htm ]
Až do současnosti jsme byli konfrontování s vytvářením strojově založeného prostředí vně nás samých. Nyní se střetáváme s informačně založeným prostředím uvnitř nás samých, s tvorbou sebe sama, s interakcemi našeho vnitřního světa se světem vnějším, se vznikem kybernetického organizmu (řečeno s Donnou Haraway: s kyborgem). Je to hledání nekonečného "meta-individua", o nějž usilovali již eremité v syrské poušti a mniši v křesťanských klášterech, je to zápas o jedinečnost kombinovanou s celistvostí. Sociálně sám, mentálně sjednocený, technologicky všudypřítomný. Je to nové živé pole dialektické akce pro skutečné informační umění.
lecture (audio)


Prof. Siegfried Zielinski - médiaarcheolog, Hochschule fuer Kunst und Media, Koln
[ http://www.ctheory.com/global/ga111.html ]
Poznámky k ekonomii přátelství
V dějinách médií lze vysledovat dvě linie. Jednu z nich lze nazvat průmyslový projekt, v širokém smyslu slova: je to volání po efektivitě, je založena na konceptu redukcionismu, zrychlení, sleduje převládající principy trhu a profitu. Paralelní proud je méně nápadný a okrajový: je to projekt „přátelství", o práci vědce a umělce, pracujících v společenství těch, kteří rozumí (také sobě navzájem), těch, kteří svým vynalézáním směřují k zlepšení vztahů mezi sebou, vztah založený na ekonomice výdajů, plýtvání, marnotratnosti namísto profitu. Experimentování zahrnuje také pokusy se sebou samým a to je mnohem riskantnější podnik.
20.min
lecture (audio)

Prof. Ryszard W. Kluszcynski - historik médií, Warsava / Lodz / Poznan
Mýtus osvobození a iluze kotroly- několik poznámek ke koncepci kyberkultury Zikmunda Baumana a práci Miroslawa Rogaly.
Kyberprostor je často označován jako doména svobody, která bývá pokládána za přirozenou kvalitu internetu . Otázkou zůstává definice svobody a jak ubránit "přirozený" stav tohoto média. Druhé pojetí předpokládá, že tam, kde se jedná o pluralitu skupin, zájmů a politiky, dochází automaticky k boji o moc, se všemi důsledky. To, s čím se setkáváme v kyberprostoru není vůbec svoboda, ale válka. Virtuální komunity zdědily od těch skutečných stejné protiklady a stejnou úzkost- strach z toho jiného, z choasu, který ono Jiné provází. Reflexe pozice Cizince a vztahy mezi různými komunitami jsou důležitou součástí sociologických studií Zygmunta Baumana. Jeho práce nabízí kontext pro pokus o dekonstrukci myšlenky svobody na Síti. Znamená to ale, že neexistuje na Síti nic jiného než kontrola a hry na ovládání a podanství? Toto se dá také těžko obhájit. Interaktivní multimédiální instalace Miroslawa Rogaly jsou příkladem dekontrukce konceptu kontroly. Kontrola se zde jeví stejně iluzorní jako svoboda. Zbývá důležitá otázka: jaké povahy je oblast mezi mýtickou svobodou a iluzorní kontrolou.?
20.min
lecture (audio)

16.30 - 18.00
7. Panelová diskuse
Nová a stará média v 21. století
(perspektivy humanismu, technologie, umění, vědy a společnosti pro 21.století.)
Rozvoj médií a technologie je jedním ze zásadních činitelů současných radikálních proměn, které zviditelňují meze tradičních ekonomických a ideologických systémů i estetických a etických konceptů. V tomto ohledu zrychlující se cyklus proměny nových médií ve stará muže sloužit jako jeden z možných modelu zkoumání obecnějších společenských problémů a jejich řešení.
(Richard Grusin, Jaroslav Anděl, Michael Bielický, Miklos Peternak, Tom Gunning, Erkki Huhtamo, Barbara Maria Stafford, Ryszard Kluszczynski, Siegfried Zielinski, Erik Davis, Rolf Pixley, Richard Kriesche, Wolfgang Bock, Mirek Vodrážka a další)

19.30 - 9.00
Purkyněmatografie
(filmy z archivu NFA)
   Jan Evangelista Purkyně (Miro Bernat,1986)
   Jak vzniká film (Karel Smrž,1926)
   Kouzelná svítilna (Jiří Lehovec,1975)
   Jak lidé zajali pohyb (Bohumil Vošahlík 1962)
   První české filmy z roku 1898, Jan Kříženecký
   Dantovo peklo (Itálie 1909 F.Bertolini - A.Padovani)

BIO PONREPO
Bartolomějská 11, Praha 1, tel.: 24237233

10.00 - 13.30
Prezentace a diskuse
Akademie výtvarných umění
Aula
U akademie 4
[ http://www.avu.cz ]

19.30
Camera Magica (Beyond Image)
(filmy z archivu Wernera Nekese)
BIO PONREPO
Bartolomějská 11, Prague 1, tel.: 24237233