Ter-Oganjan strávil během září 1999 nějaký čas jako rezidenční umělec v centru pro Metamedia Plasy. Po útěku z Ruska  - než byl přijat do uprchlického tábora, kde čekal na oficiální status politického uprchlíka v České republice - byl doma u Martina Zeta a s ním přijel pak do Plasů. Jak se tam ocitl?

Během moskevského veletrhu umění Manéž98 v prosinci 1998 Ter-Oganjan provedl skandální obrazoboreckou performanci, během níž sekyrkou rozštípal několik ikon a jednu pomaloval obscéním obrázkem. Performance vzbudila pozornost a vyvolala protesty jisté části veřejnosti. Bylo poukazováno na zneuctění ikon, ačkoli šlo vlastně o předměty prodávané jako suvenýry na ulicích turistům. Jak skandál rostl, Těr-Oganjanova výstava na veletrhu byla uzavřena a další představení zakázána. V televizi a v novinových článcích představitelé pravoslavné církve požadovali exemplární potrestání umělce, kterého označili jako „Satanova muže“. Jak uvedli Charles Freund a Julia Volfson v otevřeném dopise na podporu Avděje „představitelé cirkve tvrdili, že je nutné kontrolovat aktivity umělců obecně, protože duše umělce je nejsnadnějším cílem ďáblova pokušení." Jméno Těr-Oganjan bylo postupně spojováno s mnoha tehdejšími ruskými problémy a Avděj se možná nechtěně ale neblaze proslavil i mimo ruskou uměleckou sféru. V parlamentu kolovaly letáky, požadující jeho potrestání, které mělo Rusko uchránit před hrozící ekonomickou krizí. Nakonec moskevský státní zástupce zahájil trestní stíhání, kde anarchistického radikála obvinil z podněcování k náboženské nenávisti. Avděj ve skutečnosti podle vlastních slov nemířil na pravoslavné náboženství, ale toužil poukázat na definitivní „smrt modernismu“, jehož přívrženci prý vždy "toužili po svržení autorit a duchovních hodnot". Na konci léta roku 1999 - aby se vyhnul hrozícímu vězení, utekl vystrašený Avděj z Ruska do České republiky, kde znal jen Martina Zeta. Ten ho sebou vzal do Plasů. Zde získal Avdej postavení "uměleckého uprchlíka rezidenta" a mimoděk se zapojil do sympozia Po-hádky. Avdějův příběh zněl jako opravdová "pohádka“, přinejmenším ve srovnání s příběhy většiny ostatních účastníků sympozia. Jeho osudový piece bohužel nebyl zařazen do katalogu, což lze napravit alespoň zde a posteriori. Avděj po odchodu z Plasů strávil nějaký čas v uprchlickém táboře, dostal povolení k pobytu a usadil se v Praze. Později se také pokoušel uspět v Berlíně. Do Ruska nesměl cestovat téměř 20 let. V roce 2019 odjel do Moskvy.
Miloš Vojtěchovský, 1999

---

Avděj Stěpanovič Těr-Oganjan se narodil v roce 1961 v ruském městě Rostov na Donu. V letech 1978 až 82 studoval výtvarné umění na tamější umělecké škole, v roce 1988 se stal členem skupiny Umění nebo smrt, v letech 1991 až 93 byl společně s K. Reunovem kurátorem programu galerie Tryohprudny Lane v Moskvě, od roku byl 1994 kurátorem galerie Vperyod. Od roku 1995 do roku 98 vedl projekt „Škola současného umění“. Na pozdim roku 1998 bylo proti němu zahájeno trestní řízení za performanci na veletrhu umění Art Manege89. V roce 1999 uprchl z Ruska a požádal o uprchlický status v České republice, který získal v roce 2002. Od té doby žil a pracoval v Praze a v Berlíně. V roce 2019 bylo trestní řízení proti němu odloženo.