Akce: Ivana Teršová, Kateřina Vlková, Arthur Renwick, Christopher Mackeeman, Boris Bakal.
hudba: Tim Hodgkinson

Rád pokládám jednoduché otázky, týkající se poměrně banálních věcí. Když sleduji nějaký problém nebo téma z nečekaného nebo naivního hlediska. Dělám to proto, aby to danou věc více objasnilo nebo odhalilo jinou perspektivu.

Projekt Kam zmizí světlo, když dohoří svíčky v Plasech vznikla ve spoluráci s několika umělci - hosty festivalu, nebo se kterými jsem spolupracoval na jejich vlastních projektech.

Na provedení a koncepci performance se vedle mne podíleli: Ivana Teršová, Kateřina Vlková, Arthur Renwick, Christopher Mackeeman a můj syn David Joris Adrian Bakal Turjak.

Práce sestávala z taneční a performační části, která se odehrála v rajském dvoře kláštera a kapely (vedl ji Tim Hodgkinson), která chodila kolem budovy a hrála za zády diváků, kteří sledovali performanci z oken ambitu.

Myšlenkou bylo simulovat a improvizovat několik lidských pohybů před a po smrti, nebo před a po usnutí, sledovat světelné cesty kreslené svíčkami na nádvoří a „spát“ na připravených lůžkách do chvíle, kdy svíčky dohoří.

Boris Bakal, Záhřeb, 2017_

Boris Bakal (Záhřeb, 1959) je divadelní / filmový režisér a herec, intermediální umělec, kurátor, spisovatel a výtvarník. Opustil Jugoslávii před válkou a žil v exilu v Amsterdamu, Bruselu a Bologni. Několikrát se účastnil symposií Hermit v Plasech (1993, 1994 a 1995), pracoval na improvizovaných site-specifických událostech.

Jeho divadelní a filmové projekty, představení, instalace a multimediální práce byly prezentovány na celosvětových festivalech a výstavách (Bologna, kulturní město Evropy 2000, Eurokaz, Bitef, Interference, Mess, Hermit a další). S Katarinou Pejović založil v roce 2001 Bacači Sjenki/Shadow Casters, uměleckou platformu, která získala řadu ocenění a ocenění v oblasti multimédií, kulturní paměti, urban-human networks, vzdělávání, workshopů, přednášek, konferencí, urban performancí, instalací a výstav. Byl také iniciátorem a spoluzakladatelem několika uměleckých skupin, sítí, platforem a asociací, jako je Flying University, Orchestr Stolpnik, Záhřebský kulturní kapitál 3000 a Divadlo zřejmých jevů. Vedle dlouhodobého projektu Concrete Love, Boris pracuje na dokumentárních projektech Ex-position a doku-fiction sérii On the Ground of Reason. Jako hostující badatel navštívil New York University (1998), Stony Brook University (1999), Studio Art Centers International (Florence, 2000) nebo Columbia University (New York, 2003) Canterbury, 2013), DAMU (Praha, 2014). Ve své práci se zaměřuje na zkoumání místně a časově specifických akcí, na formy spolupráce a o interaktivitu.

bacaci.sjenki@gmail.com