Co vás přitahuje na myšlence sympozia Fungus. Jak se na něm budete prezentovat a co od něho očekáváte?

Fungus prosazuje aspekt změny a přechodu. Je zde odstup od výslovné nebo jakékoliv jiné funkčnosti. Umělecká práce není nic účelového, nereprezentuje vůbec nic: je to prostě aditivum, něco, co je přidáno, co vyrůstá zevnitř. Jakákoliv dichotomie je tím bezpředmětná. Díla, která vznikají, se nepodílejí na nějakém hledání podstaty. Takže nikoli umění a NĚCO. Umění nemůže přidat víc než texturu k tomu, co už existuje, určitou existenci k té, která je už dána. Tím se samozřejmě nabízejí další otázky. Hermit a Fungus jsou dvě na sobě nezávislá hnutí, nicméně některé prvky mají společné: například komunikaci a výměnu, kulturní setkání, tematizaci vztahů mezi uměním a změnami ve společenském bytí a myšlení. Fungus však neobsahuje žádný mytologický aspekt, který by byl derivátem duchovnosti daného místa. Klášter v Plasích působil jen krátkodobě jako duchovní centrum. Svou strohostí a rozměry, svou materiálností a svými dějinami i vnitřním a vnějším odcizením je dodnes spojen spíše se světskou politickou mocí, jejím vzestupem a pádem. Ačkoliv Fungus nalezl jak v konkrétním, tak i v metaforickém smyslu v klášteře v Plasích svůj ekvivalent – rozpad a vznik, vystřídání jednoho organismu organismem jiným, vzrůst a změnu –, neuvažujeme o tomto místě jako působišti každoročního konání Fungusu. Plasy jsou spíše začátkem a trvalým zázemím. Odtud by se měl Fungus, jak již naznačuje význam tohoto slova, šířit do jiných situací a jiných zemí.

^{Úryvek z rozhovoru Fungus, Plasy, 24. 9. – 24. 10. 1994, připravila Blanka Jiráčková, Ateliér, čtrnáctideník ro současné umění,1994, č. 19, s. 8}

_{O Gerhardovi Effertzovi jsme nenašli na internetu žádné informace.}