„Ve spolupráci s Annou Best jsem vytvořil instalaci v místnosti, která byla předtím (v roce 1945, nebo 1968) vyžívána Sovětskou armádou sestávající ze stanu a z fotografií. (to není zcela správně, v prostorách ale opravdu byla do roku 1992 expozice o osvobození Československa Rudou armádou, přestože Plasy patřily do západní zóny, poznámka MV)

Práce pro mne měla dvojí význam:

Za prvé: osa Sever – Jih, ztělesňuje solidaritu: ROVNOST a propojení VŠEHO v JEDINÉM tvořivém duchu.

Za druhé zde byl humanistický aspekt, spočívající v tom, že stan byl postaven uvnitř budovy. Inspiroval jsem se tvůrčí atmosférou symposia a když jsem začal uvažovat o lásce, solidaritě, rovnosti a míru, napadlo mne v té budově udělat něco, co by naznačovalo možnost uvažování, co je opakem míru. Dokonce dnes, kdy prý žijeme v civilizovaném, rozvinutém a moderním světě, jsou na světě kmenové války a lidé se navzájem zabíjejí kvůli hranicím, nebo rasovým a kulturním rozdílům. Často mě napadá: "Co teď budeme dělat"? (What do we do now?) .Využil jsem pobyt v klášteře (který také nese stopy utrpení) a namaloval obraz. Jsou na něm vyobrazeny dvě bezradné děti uprostřed války. Jedno se ptá druhého, co si počít…”

Překlad z francouzského originálu Sára Vybíralová

Hama Goro je výtvarný umělec a organizátor, narodil se v roce 1963 v vesnici Dinangourou v Mali v oblasti Dogonu. Uměleckou kariéru začal v roce 1987, když získal titul v oboru kresby a výtvarného umění na Národním uměleckém institutu v Bamaku (INA). Po několika samostatných a skupinových výstavách v Mali a po celém světě získal v roce 1994 stipendium od UNESCO – ASCHBERG pro odborné vzdělávání na pobyt v Rijksakademie Van Beeldende Kunsten v Amsterdamu. Byl jedním z iniciátorů Centra Soleil d’Afrique v Bamaku v roce 1999. Od založení vedl Soleil d’Afrique a přeměnil toto centrum v tvůrčí prostor pro umělce z Mali. Goro je také jedním ze zakládajících členů sítě KYA – sítě kulturních aktivistů v Mali, mimo jiné je členem sdružení Aterial Network a Rain Network. Žije a pracuje v Mali. Do Plasů přijel s Annou Best, která v té době studovala také na Rijksakademie Van Beeldende Kunsten v Amsterdamu. Namaloval během symposia obraz “Co budeme dělat?”.