Hudba orchestru je jako měnící se počasí. Záleží na obsazení, zvuku a náladě hráčů. Je to výlet májovým počasím na louce, v lese, ulicích, domovech, nádražích, kdekoli... Orchestr se zapomněl. Kdesi daleko, ale přesto je tady. Je zprávou, tichým sdělením, přáním, reakcí i řevem, pravdivým i nepravdivým obrazem a odrazem duší snivce, která se navzdory těkavé povaze zhmotňuje do jakési viditelné, sdělitelné podoby, někdy překvapivě konkrétní.
Jaroslav Kořán, 1992
Orloj snivců hrál tento rok na symposiu v Plasech dvakrát, pokaždé za soumraku a pokaždé v kapli sv. Benedikta.
zaznamenaného koncertu 11. června se zúčastnili: Jaroslav Kořán, Michal Kořán, Marek Šebesta, Martin Janíček, Michael Delia, Siri Austen.
Jaroslav Kořán - Orloj
Michal Kořán - Orloj
Marek Šebelka – Orloj
Siri Austen – kovový kontrabas vlastní výroby, klarinet z hadice
Michael Delia – buben, dřeva, roura, Orloj
Martin Janíček – termosky, kovový luk se strunou
Nahrávka: Studio Avik, Plzeň, Jiří Sláma
fotografie: Daniel Šperl