Sochař Tomáš Hlavina (narozen 1966) studoval v letech 1989-92 restaurování a intermedia na Akademii výtvarných umění v Praze. Na uměleckou scénu vstoupil na začátku devadesátých let, v roce 1992 se zúčastnil prvního symposia Hermit a jeho zájem o hermetismus a alchymii byl zřetelný v obou pracích, které vystavil na Hermitu – Studie emanace podle Jamblicha, 1991, (dále Sloup Simeona sloupnika, 1990, Ikona, 1990 nebo Jeskyně, 1990). Hlavina se věnuje v konceptuálním smyslu "klasické" soše. Některé jeho práce mají podobu ready made – jako předměty každodenního použití, vystavené v galerii. Jde však o artefakty složené z různých precizně tvarovaných částí. Důležitou složkou je nebarevnost objektů. Jeho střídmé minimalistické předměty: kola, lopaty, tabule  nesou často enigmatická, metaforická sdělení a vyznačují se jemností a dokonalým zpracováním. Od roku 2015 působí jako profesor sochařského ateliéru na pražské Akademii výtvarných umění.