Performance se skládala ze 4 částí a byla to metaforická cesta sledující poledník z Plasů po obvodu planety Země.

Koncept: rozhodli jsme se sledovat poledník okolo planety od Plasů a zpět. Celých 360 stupňů bylo zahrnuto do jedné hodiny, takže každých 6 stupňů cesty zabralo 1 minutu. Rozdělení na pevninu, moře, hory, teplotu, atd., stejně jako města ležících na poledníku byly součástí partitury.

Každý člen skupiny interpretoval partituru podle sebe a individuálně, takže během představení byly paralelně provedeny 4 verze partitury. Seznam časových značek důležitých pro každého účastníka byl předán Tomu Veegerovi, který je nahlas četl.

Cesta přes Jižní pól byla jedinou částí události, kdy jsme hráli společně a využili jsme zde bullroarers – drobné akustické nástroje, které zní, když je s nimi rychle nad hlavou krouženo.

Provedení: Tom Veeger našel letecké mapy pro piloty vojenských letadel. Ty, které zakryly (část) poledníku, vyleptal na skleněné rámy, položené na podlahu a tvořící severojižní linku. Oznamoval také důležité body na časové lince.

Mark Dijkstra sestavil na místě kapající stroj, skládající se z vědra, vody a amplifikované kovové desky. Improvizoval také na klarinet podle údajů z partitury.

Petra Dubach provedla pohybový piece o růstu, mizejících stopách, cestě a pohybem sledovala linii podle vlastní interpretace.

Mario van Horrik hrál na kytaru v částech “na pevnině” a ovládal zvuk vodního nástroje, když cesta vedla vodou.

Stichting Antartica je forma spolupráce čtyř umělců, kteří spolupracují od roku 1987: Petra Dubach: tanec a instalace vycházející z pohybu, Mario van Horik: zvukový umělec, Mark Dijkstra: vizuální a media umělec, Tom Veeger: architekt a vizuální umělec.

Mario van Horrik je zvukový umělec a hudebník, od roku 1994 působí ve dvojici s Petrou Dubach. Oba vycházejí z poznatku, že zvuk a pohyb jsou totéž: bez pohybu (vibrací) bychom nebyli schopni slyšet nic a z této pozice přistupují k různým médiím a žánrům: instalace, díla site-specific, performance, koncerty, atd. Proměnlivá a dočasná charakteristika zvuku a pohybu znamená, že většina jejich realizací má krátké trvání a jejich práce nejsou objekty, určené k prodeji. Používají jednoduché předměty a fyzikální jevy: zpětnou vazbu, struny, papír, měď, hliník, vzduch, světlo, sklo, ventilátory. Pokud je to potřeba užívají také elektronická média a technologie, které používají pro specifické projekty.

Petra Dubach je zvuková umělkyně a hudebnice, od roku 1994 působí ve dvojici s Mariem van Horrik. Jejich zvukové instalace byly vystaveny například v: Palác Ujazdowski, Varšava; Art in General, New York; Synagoga na Palmovce, Praha; Cinema Rex, Bělehrad; Galerie Artetage, Vladivostok; Museum School of Fine Arts, Boston; Amber festival, Istanbul.

Koncerty: Experimental Intermedia, New York; Stedelijk Museum, Amsterdam; Interzone Festival, Novi Sad; Ringring festval, Belgrade; BOA, Lucerne; LOGOS, Ghent; Festival Experimental Music, Munich; Audio Art Festival, Krakow. Hermit, Plasy, atd. Performace: Castle of Imagination, Usztka, Poland; PAF, Cleveland; Cuba Culture, Muenster; Interaczje, Piotrkow Trybunalski, Poland; Spritzenhaus, Hamburg. Mario je člen skupiny Antarctica a The Maciunas Ensemble (Paul Panhuijsen, Jan van Riet a Leon van Noorden).

Mark Dijkstra je intermediální umělec v oblasti médií, instalace a performance. Hlavní tématem jeho práce je způsob, jakým vnímáme své okolí. Často spolupracuje s designéry, architekty, herci, tanečníky a hudebníky. “Umění je filosofie myšlení”.

Tom Veeger je architekt a designér, ve své práci kombinuje zkušenosti na poli architektury, světlených technologií a umění.