Tomáš Lahoda a Miloš Vojtěchovský: Skrytý mechanismus za zrcadly

site specific světelná a zvuková instalace
ledové sklepy, sýpka, zrcadla, kov, zvuk, sluneční světlo

Instalace "Skrytý mechanismus za zrcadlem" je umístěna v rozsáhlém sklepení pod sýpkou - v téměř absolutně temném prostoru. Jediným zdrojem světla je slabý přísvit, procházející stropem vysokou a úzkou větrací šachtou. Světelný paprsek vstupující šachtou do sklepa se lomí na povrchu 8 malých čtvercových dutých zrcadlech (8x8 cm), rozmístěných podle určitého systému na podlaze a stěnách sklepení. Kužel světla se odráží od jejich povrchu a je přenášen ke skrytému mechanismu, jenž příchozí, kterému trvá většinou delší dobu, než si přivykne na tmu, intuitivně hledá. Musí použít hmat, protože světelné podmínky mu nedovolují orientovat se zrakem. Po případném nahmatání skrytého mechanismu, (který je i klíčem k pochopení instalace) je spuštěno zvukové (mechanické) soustrojí umístěné v protější temné prostoře; do té však návštěvník nemá přístup. Kineticky zvukový mechanismus, také spoře osvětlený shora dopadajícím denním světlem, může divák sledovat a poslouchat úzkým otvorem v zabedněných dveřích.
P.S. Instalace byla realizována až po skončení sypmosia a po dvou dnech zničena neznámým pachatelem.
Miloš Vojtěchovský, Tomáš Lahoda, Plasy 1993


PP.SS.Instalace, věnovaná Athanasiovi Kircherovi a zejména jeho encyklopedii Ars Magna Lucis et Umbrae (1646), ve skutečnosti realizována nebyla, protože M.V. byl organizačními povinnostmi během symposia zcela zavalen a na dokončení instalace v ledovém sklepení už sílu ani čas neměl. V katalogu byl výše zmíněný text uveden, jako aluze na Kircherovy životní příběhy a téma přednášky Antona Haakmana. Kircher se v interpretaci jeho životopisců dokázal bravurně pohybovat na hraně mezi skutečností a fikcí.
Miloš Vojtěchovský, 2018



Tomáš Lahoda (narozen 1954 v Praze) je malíř, kurátor a pedagog, žije střídavě v Praze a Kodani. Studoval v letech 1973 až 1979 na škole restaurátorství Akademie výtvarných umění v Praze. Mezi lety 1993 a 1998 působil v Dánsku jako vedoucí ateliéru malby na Jutské akademii v Arhusu. V Kodani spolupracoval s divadelním souborem Hotel Pro Forma. Jeho plátna přejímají často témata z popkultury. Výběr ze samostatných výstav: Výstava Ad Paintings, Galerie TIC:Galerie U Dobrého pastýře, Brno, 2012 Výstava L´instant Magic: Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava, 2013 Výstava The Paradise: Galerie De Buck, Gent, Belgie, 2013
Miloš Vojtěchovský (narozen 1955 v Praze) je kurátor, historik umění, audiovizuální umělec, kritik, pedagog, vydavatel v oblasti elektronických médií, experimentální hudby a komunikačních systémů. Vystudoval estetiku a dějiny umění na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze. Od poloviny 70. let byl aktivní v oblasti nezávislé hudby a výtvarných umění v Praze i jinde. V letech 1994 až 1995 žil v Amsterodamu. Zakladatel výstavního projektu Oko Production v Amsterodamu (1988 - 1992). Spoluautor a iniciátor multimediálního projektu Orbis Pictus Revised pro Zentrum für Kunst und Medientechnologie Karlsruhe (1991-1995; společně s Tjebbem van Tijen a Rolfem Pixleym). Spolupráce na CD Colorum Natura Variae (s Milošem Šejnem) 1999-2000; iniciátor a organizátor mezioborového Centra pro Metamedia (klášter Plasy 1991-2000); editor a vydavatel katalogů a zvukových nosičů ze symposií Hermit, kurátor Sbírky moderního a současného umění NG v Praze, spolukurátor výstavního projektu Jitro kouzelníků (NG v Praze 1996-1997), kurátor programu Medialab Centra pro současné umění v Praze (2000-2003), spolupráce na mezinárodním síťovém projektu cafe9 (2000; Praha, Helsinky, Brusel, Bergen, Krakov, atd.), spoluorganizátor symposií Ready to (Praha, 2001), Excavation the Future (Goethe Institut, Praha 2002), Fmedia04 (NOD, 2004), mezinárodního projektu TROIA (2004), s Peterem Cusackem sonicity.cz a dalších. Iniciátor komunikační audiovizuální sítě Radiojeleni.cz a LemurieTAZ (2000-2004, 2004-2009). Kurátor různých výstav Jitro kouzelníků 1996, 1997, (Národní galerie), 16 – 20 000 HZ, Meetfactory, 2013; Svátek práce Martina Zeta, GMP 2014, mezinárodního projektu Na pomezí samoty 2015, 2016, atd).