“Vydal jsem se do starého plaského kláštera v Čechách, abych zde vztyčil kůl, označující střed světa. Metternich – Němec, který se v roce 1809 stal rakouským ministrem zahraničí, koupil ten klášter a vytvořil zde jedno ze svých letních sídel. A Metternich jednou řekl, že Asie začíná hned za vídeňskou Landgasse. Vzal jsem z kláštera kámen a odnesl ho do Vídně. Do domu, který si postavil Ludwig Wittgenstein. Metternich chtěl Evropu ochránit před svobodomyslnou Francouzskou revolucí. Proto musel zavřít hodně lidí do kamenných žalářů, které byly hluboko ve sklepeních pod krásnými budovami, aby nářek vězňů nerušil tóny houslí tam nahoře...”

Jimmie Durham z The Libertine and the Stone Guest / Der Verführer und der steinerne Gast, published in German only. Vienna/New York: Springer-Verlag, 1996.

Věnováno Ludwigu Wittgensteinovi a jeho krásnému domu ve Vídni a Robertu Musilovi z Vídně a Prahy. A Schönbergovi, jehož jméno, jak si představuji, znamená "pěknou horu" nebo "pěkný kámen" a který musí být stejný jako Monteverdi, pokud "zelená hora" znamená "hezkou horu". A také Heisenbergovi a Einsteinovi. Jaký druh kamene je Wittgensteinův?"

Pavoučí bába řekla: až zemřu, pochovejte mne hlavou k Východu Příští jaro vyrostl tabák právě tam, kde byl její klín Proto kouříme tabák Každý kontinent má nějaký strom, který představuje svět. A každá vesnice Východní Atlantik
Západní Pacifik
Východní Kůl
Sedm směrů: východ, západ, sever, jih, nahoru, dolů, dovnitř
Tady stojím a vidím, že polovina světa je přede mnou a druhá za mnou Tady je tedy střed

J. Durham (překlad M.V)

Durham připravil během týdeního pobytu v Plasech část série o “Středu země”, kterou se v té době zabýval a zabývá dodnes. Propojil ji s instalací, kterou připravoval na podzim 1995 pro vídeňský dům postavený podle návrhu Ludwiga Wittgensteina a který tehdy patřil Bulharské ambasádě. V okolí kláštera našel malý lipový kmínek, porazil ho, zbavil kůry a sušil po celý den nad ohněm. Přivezl sebou z Bruselu, kde tehdy bydlel – zpětné zrcátko od auta, jenž bylo součástí instalace před sýpkou. Když byl kmen suchý, vykopal krumpáčem díru v zemi, nasypal na dno tabák, zazpíval něco v jazyku Čerokiů a vztyčil bílý totem, do něhož zašrouboval zpětné zrcátko. Zrcátko někdo za dva dny ukradl a po několika dnech někdo vytrhl totem. Durham si ale z Plasů odvezl kámen, který ve Vídni vhodil do prázdné skleněné vitríny, umístěné v instalaci ve Wittgensteinově domě.
Katalog z výstavy se jmenuje: Der Verführer und der steinerne Gast

Jimmie Durham (1940, Arkansas) žije a pracuje v Berlíně. V roce 1968 se zapsal na L’École des Beaux-Arts v Ženevě, kde se věnoval především performanci a sochařství. Umělec, básník, performer, esejista a aktivista amerického indického hnutí, Jimmie Durham, vedl kočovný život, přestěhoval se z rodného Arkansasu do New Yorku, Mexika, Evropy a dál někam jinam, nikdy neustrnul v jednom médiu nebo projektu. Durham se hlásí k indiánskému kmeni Čerokí a ve své tvorbě se zabývá předsudky a stereotypy Západu, které se týkají například indiánů, nebo obecně národů, které nepatří k západní hegemonii. Jeho umělecká praxe je alternativním modelem politického aktivismu. Prostřednictvím soch, performance, kresby, instalace a dalších forem se Durham zabývá otázkami národních příběhů, hegemonií a marginalizovaných diskurzů.

Kámen – formou velkých i malých instalací kamenů, balvanů a oblázků – se v jeho tvorbě navrací, stejně jako postupy a texty komentující umění, systémy moci a entropie. Používá kameny k vytlačování tub s barvami, na drcení automobilů a odkazuje na složité společenské a politické otázky, jako jsou dějiny útlaku, tradice použití kamene v sochařství, mylné představy o trvalosti, nebo o autoritě přírody. Durham vystavuje několik desetiletí po celém světě v institucích, jako je Whitney Biennial, DOCUMENTA, Biennale Gwangju v Jižní Koreji, Benátského bienále, Institute of Contemporary Arts v Londýně a Antverpského muzea moderního umění. Svoje autorské výstavy uvedl v římském MACRO Museum, the Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, and the Munich Kunstverein.

Účast Jimmie Durhama byla umožněna díky cestovnímu grantu Velvyslanectví USA v Praze. (United States Information Service Prague).