Není třeba velkých akcí, stačí například nepatrně pohnout kamenem. Věci vyplňují prostor, posuneme je do nového prostoru a zjistíme, starý prostor ony věci stále obsahuje.
Prostor mezi kamenem a dřevem je jiný než mezi dřevem a kamenem. Prostoru se dotkneme tak, že strčíme ruku tam, kde nic není.
Nabral jsem do ruky nějaké svinstvo.
Položil jsem ruku na kmen stromu, nic se nestalo, tak jsem ji dal zpět. Všechno je docela jednoduché, pokud zapomeneme, co nás učili.

Marian Palla, 1992

Marian Palla (narozen 1953 v Košicích) je brněnský výtvarník a spisovatel. V roce 1977 ukončil studium konzervatoře v Brně, obor kontrabas. Přes patnáct let působil v orchestru Janáčkovy opery v Brně. Souběžně se věnoval konceptuální tvorbě, která je rozprostřena mezi media tradičně spojovaná s výtvarným uměním (kresba, malba, objekt, performance), ale i s hudbou a literaturou. Fragmenty aktivit ze 70.–80. let zůstávají z velké části skryty v privátních archivech a ve vzpomínkách zúčastněných. Pallovi vyšlo několik svazků poezie a prózy, napsal několik divadelních her a vydal sedm CD, včetně nahrávky Brno–Opava a zpět. Fejetony a kresby vycházejí v literární a kulturní příloze Práva a dalších časopisech. Žije ve Střelicích u Brna a pěstuje slepice.