Všední slavnosti: výstava fotografií

D. Šperl, J. Štreit, A. Dvořáková & V. Fišer - připravil Daniel Šperl
konvent, Centrum pro metamedia Plasy
Klášter Plasy 1998, 16. květen - 13. červen

konvent
16. května – 13. června 1998

Daniel Šperl, Jindřich Štreit, Alena Dvořáková, Viktor Fišer
(připravil Daniel Šperl)

Soubor černobílých fotografií s názvem „Všední slavnosti“ Daniela Šperla je desetiletý průřez několika dokumentárních projektů realizovaných v České republice. Daniel Šperl zde zachycuje trvalé lidské hodnoty, jako jsou láska, radost, zármutek, samota, strach nebo naděje. Ty jsou většinou lidí vnímány stejně, bez ohledu na historii, s odstupem času, třeba i několika generací. Přestože každá z těchto fotografií s sebou nese svůj vlastní příběh, zůstává pozornému divákovi dostatek prostoru i pro jeho vlastní fantazii.

Alena Dvořáková (narozena 1970) a Viktor Fischer (narozen 1967) jsou absolventy Katedry fotografie na FAMU v Praze a na fotografických projektech spolupracují od roku 1992. Postupně přestali fotografie podepisovat a publikovat pod svými jmény a působí jako umělecká dvojice. Zajímají je nové způsoby vyjadření humanitárních témat. Používají vizuální symboly a zkratky takovým způsobem, který zaujme diváka formou moderního fotografického dokumentu a zároveň ponechává prostor pro jeho představivost. Uspořádali desítky samostatných autorských výstav, zúčastnili se řady společných výstav a fotografických projektů. Zaměřují se zejména na humanitární fotografii a působí také jako kurátoři fotografických výstav, jsou spolu držiteli mnoha ocenění a grantů.

Jindřich Štreit, (narozen 1946 ve Vsetíně) se kromě své pedagogické a fotografické činnosti věnoval veřejně prospěšné práci. Od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, kde připravil desítky výstav umělců, z nichž mnozí nemohli veřejně vystavovat, od roku 1997 připravuje program Galerie V kapli v Bruntále. Od roku 1981 úzce spolupracuje s umělci v Praze, Brně, Bratislavě a v dalších kulturních centrech v České republice a v zahraničí. Od roku 1972 se koncepčně věnoval fotografování vesnického života. Soustředil se na portrét a na romskou tématiku.
V roce 1982 se zúčastnil nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost StB. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Důvodem stanovení trestu podle paragrafu hanobení republiky a jejího představitele byla interpretace vystavených i nikdy nezveřejněných fotografií (po úřední prohlídce celého archívu fotografa). Součástí trestu bylo zabavení části negativů a pozitivů a fotoaparátu.

Ještě intenzivněji se věnoval kulturní činnosti a fotografování. Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Rakousku, Německu, Japonsku, Maďarsku, na ruské Sibiři, v Ingušsku, ale také v České republice (Ženská věznice, Břevnovský klášter, Lidé olomouckého okresu, Mikulovsko, Cesta ke svobodě). Na ITF FPF SU umělecky vedl několik studentských fotografických projektů (Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století, Náš svět, Zlín a jeho lidé, v současnosti Opava na prahu nového tisíciletí). Měl stovky autorských výstav, vydal přes dvacet knih dokumentárních fotografií, jeho díla jsou ve sbírkách předních světových i českých muzeí i ve stálé expozici Národní galerie v Praze.