8jinak! je úspěšný a progresivní volnočasový, politicky nezávislý spolek, působící od roku 2011 na Praze 8 v oblasti životního prostředí, územního rozvoje a místní alternativní kultury. Ve své činnosti kombinuje veřejnou debatu o urbanismu dolní Libně s hledáním místní kulturní identity. Neotřele rozvíjí odkaz karlínského rodáka, fotografa a experimentálního filmaře Alexandra Hackenschmieda formou přednášek, tematických procházek nebo audiovizuálních performancí. Dalším z projektů je prohlubování vizuální paměti Prahy 8 prostřednictvím sběru, digitalizace a následného využití analogového filmového materiálu, zachycujícího město.


Jihočeská iniciativa usiluje o záchranu bývalé výletní restaurace, kterou v roce 1906 postavil architekt Karel Fiala. Lokalita s historickou a památkovou hodnotou přinejmenším regionálního významu je v majetku města a budově hrozí zánik. Spolek prosazuje pro místní veřejnost velmi atraktivní a k místní tradici citlivé řešení. Chce cenný objekt postupně opravit a vrátit mu jeho původní funkci výletního a odpočinkového místa, které bude doplněno kulturním programem, zaměřeným na prezentaci historie Blatné, architektury 20. století a osobnosti architekta Karla Fialy. Na pozemku okolo domku má vzniknout růžová zahrada, která má připomínat odkaz růžaře Jana Böhma.

Offcity je dlouhodobým projektem nejen o umění ve veřejném prostoru. V Pardubickém kraji působí od roku 2008, původně byl zaměřen na popularizaci umění, architektury, urbanismu a veřejné účasti na podobě města a jeho okolí.

Nyní organizuje i tvůrčí pobyty umělců, iniciuje veřejné soutěže na realizace uměleckých děl, připravuje přednášky a vzdělávací programy pro širokou veřejnost. Do svých aktivit se snaží zapojovat místní zastupitelstvo s cílem vést kontinuální otevřený dialog mezi radnicí a obyvateli. Spolek vytváří podmínky pro vnímání umění a kultury jako přirozené součásti našeho života.

Pozoruhodná platforma volného sdružení místních občanů staví na celoročních aktivitách, směřujících k oživení a „zpřítomnění genia loci“ malé krkonošské vesnice Horní Maršov.

Na tváři obce se významně podepsal nucený poválečný odsun většiny německy mluvících obyvatel tehdejších Sudet. Region tak dlouhodobě trpí častou fluktuací obyvatelstva a s ní spojeným malým zájmem o veřejné věci, údržbu místních památek či kulturní a společenský život.

Cílem projektu je především vzbudit a udržovat zájem lidí o místo, kde žijí a zapojit je do společných aktivit a péče nejen o veřejnýprostor. Kolektiv iniciátorů, pocházejících většinou z řad absolventů uměleckých škol, se pokouší osobitými a umělecky kvalitními prostředky docílit společného a programového vytváření nových vztahů a místních specifik.

Klub byl založen v roce 2011 z iniciativy několika přátel, kteří měli chuť v Černošicích vytvořit prostor pro setkávání s uměním, v němž se prolínají témata lokální komunity a hlavního města. Jeho zakládající členové byli dlouhodobě nespokojeni s místní kulturní nabídkou a kulturní politikou zdejší městské samosprávy. Celoroční program představuje výběrové umělce, hostující projekty a zároveň staví na vzdělávacích a komunitních sousedských aktivitách. Díky specificky mezinárodnímu a multi etnickému složení tohoto v podstatě pražského předměstí lze v činnosti klubu sledovat pozoruhodnou směsici přístupů a různorodosti.

Spolek Hraničář je ústeckou uměleckou platformou propojující současné umění a kulturu s každodenním životem. Bohatý a nebývale kvalitní program, který spolek provozuje v budově bývalého kina Hraničář, se orientuje na různé sociální a věkové skupiny. Spolek spolupracuje s místní samosprávou, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně a dalšími institucemi a v současné době na sebe váže podstatnou část ústeckého kulturního dění. Program artikuluje důležitá aktuální témata z oblasti kultury a umění, ale i ekologie, udržitelné ekonomiky či sociální problematiky. Počiny spolku a jeho kulturní strategie se pozitivně odrážejí na celkové společenské atmosféře města a podobě veřejného prostoru.

Iniciativa vycházející z přirozených potřeb místních obyvatel stojí na principu dobrovolnické činnosti a komunitního plánování. Spolku se podařilo opravit zchátralou školní budovu a úspěšně ji pět let provozovat. Centrem dění je klubová kavárna a v ní pořádané pravidelné kulturní pořady se zaměřuji se na místní či spřízněné výtvarníky, hudebníky a literáty. Programová náplň Staré školy přirozeně propojuje generace. Přednášky Univerzity třetího věku stojí vedle výtvarných kurzů a kroužků pro děti a dospělé. Podstatnou a výjimečnou hodnotou celého projektu je živé a funkční zapojování širokého okruhu místních obyvatel do programu, správy a péče o společný komunitní prostor včetně kultivace školní zahrady.

Malé grafické studio se primárně zabývá nízkonákladovými publikacemi, autorskou ilustrací, ale také volnými uměleckými projekty. Na základě vlastních profesních aktivit staví Uutěrky část programové koncepce dílen na setkávání pozvaných hostů s místními obyvateli. V minulém roce začalo autorské duo Mjk a Fjk (Martin Krkošek a Pavla Byrtusová) v Návsí budovat zázemí pro komunitní a kulturní centrum. Úspěšně navázali kontakt s obecním zastupitelstvem, které se rozhodlo jejich záměr podpořit pronájmem obecní budovy bývalé pily za symbolickou cenu. Rozlehlá louka kolem pily se má postupně proměnit na tzv. Komunitní park, který poslouží jako zázemí pro plánované venkovní události. Podoba parku vzejde ze společných diskusí obyvatel Návsí.

Propracovaný a odborně pojatý záměr rozvíjí odkaz díla průkopníků videoartu a experimentátorů s elektronickými médii – brněnského rodáka Woodyho a jeho ženy Steiny Vašulkových. Nové archivní a experimentální centrum bude nejen uchovávat a prezentovat videotéku a digitální archiv obou tvůrců, ale má rovněž sloužit jako otevřený prostor podporující diskuzi o současné́ podobě umění nových médií. Cílem organizačního kolektivu je vytvoření svobodné a tvůrčí komunikační platformy pro výměnu informací a zkušeností na mezinárodní úrovni.


Spolek Živá vila se od roku 2015 vytrvale zasazuje o kulturní oživení a smysluplné využívání unikátních prostor tzv. Kralovy vily v Prachaticích. Tato „perla funkcionalistické architektury“ jižních Čech je ohrožena demolicí kvůli zastaralému a problematickému plánu stavby silniční přeložky. Organizační tým měl Kralovu vilu v letech 2015–2017 v pronájmu a uspořádal v ní celou řadu kulturních, vzdělávacích a společenských akcí, které měly pozitivní dopad na oživení prachatické komunity a propagaci památkové hodnoty stavby. Po vypovězení nájemní smlouvy se členové spolku soustředí na zadání analýzy dopravní situace ve městě, která – jak doufají – vyjde v neprospěch obchvatu.