"Je zřejmé, že musíme navázat na bod, ve kterém byly umění a věda odděleny. Musíme znovu promyslet náš současný stav techniky a nově přepracovat staré vědy o sluchovém a zrakovém vnímání. Poté, co zde vedoucí postavení převzala komerční sféra a došlo ke standardizaci konzumních produktů, je načase přesměrovat výzkumný program od těchto strnulých základů a doplnit jej o hledisko kognitivních věd, postupovat ‘od analýzy k syntéze’ a provádět výzkum nových audiovizuálních technik analýzy a syntézy: je ještě mnoho co objevovat! Výrok Paula Demarinise ‘music is sound to the ears’ může být snadno rozšířen na společný audiovizuální kontext. Musí být vyvinut další soubor důležitých programů pro výzkum expresivity a performativity. Společně s participací a interakcí jsou tyto kognitivní aktivity základními složkami každé kulturní činnosti a my musíme prostřednictvím dalšího výzkumu, experimentů a vývoje rozluštit kód, jenž se za nimi skrývá, a nastolit přesnější pohled na jejich vztahy s lidským chováním. Technologické umění má tendenci být osvětové, dynamické, nelineární, vícesměrné, nečasové, chaotické, smyslové a především: autonomní!"