Beth Custer je Emmy oceněnou skladatelkou, performerkou, hudebnicí, frontmankou, zastoupenou BC Records.

V jakém akustickém prostředí se lidem (a jiným bytostem) daří dobře a v jakém špatně? Existuje vůbec cosi jako přirozené, zdravé, akustické prostředí, vhodné pro člověka, bez respektu k ostatním tvorům?

Lenka Střeláková

Pražská premiéra Režie: Ben Rivers (UK, 2015, HD Video, 98 min.)

Živá vila je akční společenství lidí usilující o záchranu a smysluplné využívání vily Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích, která patří k nejhodnotnějším stavbám jižních Čech. Dnes jí bohužel hrozí demolice kvůli pravděpodobně zastaralému plánu silniční přeložky II/141, která byla naplánovaná v 70. letech minulého století

Mikrofestival umění hor a údolí, vzývající svým zkráceným názvem MUHÚ bájného ducha vládnoucího Jizerským horám, již třetím rokem usiluje o zasazování uměleckých aktivit a děl do přírody a snaží se v ní tak reflektovat naše stopy – ať už jsou pozitivní nebo negativní.

Saša Spačal je postmediální umělkyní zabývající se propojováním výzkumu živých systémů se současným a zvukovým uměním.

Rozhovor s Barborou Tichou, antropoložkou, kurátorkou a iniciátorkou výstav, dílen a studentských plenérů na zámku Valeč v barokním městečku bývalých Sudet na úpatí Doupovských hor. Vysvětlení, proč zrovna tam se toho tolik děje, vidí jasně: „Jakmile už někde někdo je, tak je to jednodušší.“

Duo Tonic Train (Sarah Washington a Knut Aufermann), aktuálně na rezidenci v nadaci Agosto Foundation,  chystají performance na festivalu Sanatorium Dźwięku (Sanatorium zvuku) v Sokołowsku.

Gwendolyn Albert je aktivistka a novinářka, která žije a působí v Praze již od devadesátých let. V současné době pracuje pro server Romea.cz.

Duo Tonic Train (Sarah Washington a Knut Aufermann) se po pražském středečním koncertu v GAMU při zahájení výstavy Juliena Maireho a Roberta Vlasáka, vydá na “piknikový čtvrtek” v Galerii města Pardubice. Kulinařící umělci, teoretici a kritici společně s veřejností u jednoho stolu.

Na přelomu července a srpna se bude konat již třetí ročník mini sympozia a festivalu MUHÚ, organizovaný Alešem Zemenem a kolektivem.

Události v červnu různých iniciativ, které byly podpořeny grantovým programem Perpedes.

Francouzský umělec Julien Maire přijíždí do Prahy na tvůrčí rezidenci nadace Agosto Foundation. Během pobytu představí několik svých děl ve společné výstavě s českým umělcem Robertem Vlasákem. Výstava Inverse Mindset bude probíhat v Galerii AMU (GAMU) od 19. července - 2. září 2018 a vznikla v koprodukci GAMU a nadace Agosto Foundation.

připravily: GAMU a Agosto Foundationkurátor: Miloš Vojtěchovskýtechnická asistence: Matěj Šenkyříkarchitektura: Dominik Adamecvernisáž: středa, 18. 7. 2018 v 18:00 - Tonic Train (Knut Aufermann a Sarah Washington)

Nadace vyzývá umělce a výzkumníky z různých disciplín k podání projektů v rámci programu tvůrčích pobytů v Praze. Uzávěrka: 15. srpen 2018 Více informací níže v angličtině:

Výzva nadace Agosto Foundation k nominacím na podporu činnosti individuálních umělců, uměleckých a kulturních subjektů v grantovém programu Perpedes.

Skupinová výstava Jak lesy myslí se soustředí na zobrazení lesa v současném umění. Inspiruje se aktuálními vědeckými přístupy, které zdůrazňují „vášnivé vnoření“ do okolního mimo-lidského světa, rozšiřují sféru reprezentace, pracují s představou lesa coby propojeného a myslícího organismu. Na cestě k novému přístupu k rostlinné říši je podnětná spolupráce napříč obory a druhy. Název výstavy je převzat z knihy antropologa Eduarda Kahna How Forests Think, v níž se autor táže, co to znamená být člověkem v takto rozšířeném světě. 

V souladu s novým nařízením o ochraně osobních údajů - EU Personal Data Protection Act (“GDPR”)- upravuje nadace Agosto Foundation správu e-mailového adresáře pro zasílání zpravodajských newsletrů nadace. Uživatelé, kteří se zaregistrují do adresáře, berou na vědomí a udělují tímto souhlas s následujícím:

Koncert v rámci programu živého umění Petrohradská kolektiv.

Ticho je jeden z ukázů, kterého se nám v městském prostoru dnešní doby zamořeném všudypřítomným hlukem dostává čím dál méně a méně. Žijeme v době, která se vyznačuje neustálým, frenetickým pohybem a jedním z jeho mnoha negativních dopadů je i to, že jsme vystaveni ustavičně proudícím vzájemně se překrývajícím zvukovým událostem o nepříliš valné informační kvalitě.

V roce 2010 v centru Záhřebu stávkovali dělníci textilní továrny Kamensko. V tomto celkem ojedinělém případě se textilním dělníkům podařilo zabrat veřejný prostor za podpory mnoha občanských organizací a za velkého zájmu médií i veřejnosti. I přes silný společenský tlak však byla továrna uzavřena, dělníci zůstali na ulici a nebyla jim vyplacena ani poslední mzda.

Pražská premiéraChléb náš vezdejší / Unser täglich Brot (Rakousko, 2005, 92 min, DCP)režie: Nikolaus Geyrhalterzvuk: Stefan Holzer, Andreas Hamza, Hjalti Bager–Jonathansson
produkce: Nikolaus Geyrhalter Filmproduktion GmbH

Srdečně zveme první dubnový pátek do středočeských Zákolan, kde komunita místních Romů společně se zastupiteli obce, Seminářem romistiky Katedry středoevropských studií Filozofické fakulty UK a dalšími organizacemi připravili letos poprvé Romský den pro širší veřejnost.

Po válce studovala Jitka Válová na VŠUP u Josefa Kaplického, Květa Válová navštěvovala soukromou školu. Po roce obě přestoupily do ateliéru Emila Filly. Na svého profesora nedaly dopustit, oceňovaly jeho vlídný přístup a snahu něco je naučit.

Slavnostní odhalení pamětní desky na domě, kde žily a tvořily v letech 1938 - 2011 malířky Jitka a Květa Válovy.

Martyna Poznańska je zvuková umělkyně. Ve svém díle využívá různá média a interdisciplinární přístupy, a nehmotné zvukové médium tak často propojuje s pevnou hmotou. Její práce zahrnují metody naslouchání a terénní nahrávky, využívá však i vizuální techniky jako je kresba, video, vytvořené či nalezené objekty, text a další.

Lea Vene je historička umění a kulturní antropoložka

Podobně jako v dalších zemích Evropy byla politika v Makedonii v posledních letech viditelná i na symbolické úrovni. Zhmotnění politických vizí ve veřejném prostoru bylo jednou z hlavních priorit předešlé, nacionalistické vlády, která ho rozsáhle přestavovala, zaplňovala jej množstvím historizujících soch, památníků a nových dekorativních budov, a usilovala tak přeformulovat historii Makedonie za cílem vytvoření nové paměti.

Čtecí maraton z knihy Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou

U příležitosti vydání “první české knihy o digitálním kolonializmu“ – Digitální černoši: etnografický slovník (2017) – jsme se s jejím autorem bavili o černých monolitech, a stratifikaci dnešního digitálního prostoru, a nezbytnosti aktualizovat naše chápání procesů kolonizace.